Srpen 2007

cv. 18

25. srpna 2007 v 12:39 | yefftom |  solutions
(1) He wrote me he would never go there again.
(2) Mrs teacher said i was stupid.
(3) I said I had been at the dentist´s.
(4) We said you were not at home.
(5) I explained to him it was not possible.
(6) She said me she would fly there.
(7) You wrote us you had been at the sea(side).
(8) I wrote her I worked.
(9) We explained to Miss Marpl that Mr Smith would go there.
(10) He said me he was ill.

souslednost časová, cv. 18

25. srpna 2007 v 12:21 | yefftom |  exercises
Překládej tyto věty, podle vzoru:
Myslel jsem, že jis mrtvá. --- I thought you were dead.
(1) On mi napsal, že už tam nikdy nepůjde.
(2) Paní učitelka říkala, že jsem hloupý.
(3) Řekl jsem, že jsem byl u zubaře.
(4) Řekli jsme, že nejsi doma.
(5) Vysvětlil jsem mu, že to není možné.
(6) Řekla mi, že tam poletí.
(7) Napsali jste nám, že jste byli u moře.
(8) Napsal jsem jí, že pracuju.
(9) Vysvětlili jsme slečně Marplové, že tam půjde pan Smith.
(10) Řekl mi, že je nemocný.

souslednost časová

25. srpna 2007 v 12:15 | yefftom |  ~ENGLISH~
Souslednost časová je záludnost, která se v češtině nevyskytuje. Musíme si na ní dávat pozor v souvětích typu: Řekl jsem, že … Mysleli jsme, že … Napsala mi, že … apod.
Pokud je v hlavní větě sloveso v přítomném čase, tak žádné záludnosti nenastávají:
Říkám, že souhlasím. = I say (that) I agrese.
Říkám, že jsem souhlasil. = I say (that) I agreed.
Říkám, že budu souhlasit. = I say (that) I will agree.
Vše je v souladu s našimi očekáváními, nic se nemění, žádné záludnosti, …
Ale:
Jakmile je sloveso v hlavní větě v čase minulém, mění se čas věty vedlejší:
Řekl jsem, že souhlasím. = I said (that) I agreed.
Řekl jsem, že jsem souhlasil. = I said (that) I had agreed.
Řekl jsem, že budu souhlasit. = I said (that) I would agree.
Takže, jakmile je věta hlavní v minulém čase (Řekl jsem, že … Napsala, že … Vysvětlil nám, že…) mění se čas věty vedlejší na:
přítomný - na minulý
minulý - na předminulý
budoucí - na podmiňovací způsob
Porovnejte:
He swears that he takes it. ale: He swore that he took it.
(Přísahá, že to bere. Přísahal, že to bere.)
V češtině se čas věty vedlejší nijak nemění:
Přísahám, že píšu. ………..….ale v angličtině: I swear that I write.
Přísahal jsem, že píšu. ………..ale v angličtině: I swore that I wrote.
Přísahal jsem, že budu psát. …ale v angličtině: I swore that I would write.
Mohlo by se vám totiž stát, že byste třeba větu "We said you were busy." chtěli přeložit jako "Řekli jsme, že jsi byl zaneprázdněn." nikoliv! Musíte si všimnout, že v hlavní větě je "we SAID" tudíž si uvědomíte, že jde o časovou posloupnost a "you were" je vlastně "you are". Takže správný překlad je: "Řekli jsme, že JSI zaneprázdněn."
příklady:
I swore that I would never be so stupid again.
Přísahal jsem, že už nikdy znovu nebudu tak hloupý. (nikoliv: …bych nebyl…)
They wrote that they had forgotten to go there.
Napsali, že tam zapomněli jít.
I told him that she was married.
Řekl jsem mu, že je vdaná. (nikoliv: …byla…)

spojovací způsob v souslednosti časové

23. srpna 2007 v 13:18 | yefftom |  ~ESPAÑOL~
Tak tedy, pokud již dobře ovládáte základy souslednosti časové, můžete se posunout dále. Ve článku "základy souslednosti časové" jsem popisoval pouze případy, kde používáme jen oznamovací způsob. Nyní se podíváme i na příklady se způsobem spojovacím. Na začátek ještě shrnutí toho nejzákladnějšího:
Je li ve větě hlavní přítomný čas (např. "Digo que …"), tak se ve větě vedlejší časy nijak oproti češtině nemění:
Říkám, že přišel. --- Digo que vino.
Jakmile je ale ve větě vedlejší minulý čas (např. "Dije que…"), nastávají velké změny. Problém je ten, že v češtině se nic takového neděje, takže nám to činí malé potíže.
Řekl jsem, že přišel. --- Dije que había venido.
V takových větách se časy vedlejších vět posouvají o jeden dozadu:
přítomný - na souminulý
minulý - na předminulý
budoucí - na podmiňovací způsob
Srovnejte:
Digo que viene. ale: Dije que venía.
Říkám, že přijde. Řekl jsem, že přijde.
Digo que vino. ale: Dije que había venido.
Říkám, že přišel. Řekl jsem, že přišel.
Digo que vendrá. ale: Dije que vendría.
Říkám, že přijde. Řekl jsem, že přijde.
No, to by asi tak ke shrnutí stačilo.
Kromě těchto případů máme i případy, kde je užito spojovacího způsobu. Pro takové věty je potřeba znát spojovací způsob souminulý a předminulý. Není na tom nic extra složitého. Zkrátka místo např. souminulého oznamovacího ve větě "Dije que venía." použijeme souminulý spojovací "Dije que viniese.".
Spojovacího způsobu se používá zejména u vět typu "Sentí que…" "Me extrañó que…" "Dudé que…". Tedy u vět vyjadřujících údiv, pochyby, lítosti, radosti, …
srovnejte:
Dije que era verdad. ale: Sentí que fuese verdad.
Dije que había sido verdad. ale: Sentí que había sido verdad.
Tak tedy, dejte si pozor na tyto věci:
"Leí que este estudiante hablaba el ruso."
Chybně byste tuto větu mohli přeložit jako "Četl jsem, že tento student mluvil rusky." To je opravdu velká chyba. Správně to totiž má být "Četl jsem, že tento student mluví rusky."
Neplést tedy:
Leí que hablaba = četl jsem, že mluví
Leí que había hablado = četl jsem, že mluvil
a:
Leí que hablaría = četl jsem, že bude mluvit

cv. 17

23. srpna 2007 v 12:23 | yefftom |  solutions
(1) I am looking for my book.
(2) He is talking about us.
(3) What are you eating?
(4) She is smiling from ear to ear.
(5) We are making some fun.
(6) Are they taking advantage?,
(7) I am waiting you the whole day.
(8) Are you suffering from anything?
(9) He is calling Mr. Smith.
(10) You are watching TV the whole day.
(11) My friends are spending their day at the beach.
(12) Whole my family is listening to the radio.
(13) Wha is happening there?
(14) What are you reading?
(15) We are getting lost.

přítomný čas průběhový, cv. 17

23. srpna 2007 v 12:17 | yefftom |  exercises
Převeďte věty z přítomného prostého na průběhový čas:
vzor: I do it. --- I am doing it.
(1) I look for my book.
(2) He talks about us.
(3) What do you eat?
(4) She smiles from ear to ear.
(5) We make some fun.
(6) Do they take advantage?
(7) I wait you the whole day.
(8) Do you suffer from anything?
(9) He calls Mr. Smith.
(10) You watch TV the whole day.
(11) My friends spend their day at the beach.
(12) Whole my family listens to the radio.
(13) What happens there?
(14) What do you read?
(15) We get lost.

cv. 10

23. srpna 2007 v 12:05 | yefftom
(1) einen
(2) ihn
(3) deiner
(4) seine
(5) der
(6) die
(7) den
(8) dem, die
(9) dem
(10) meiner
(11) ihm
(12) des Hauses
(13) der, des Platzes, die
(14) mich
(15) Ihnen, ein

skloňování, cv. 10

23. srpna 2007 v 12:03 | yefftom
Slova v závorce dejte do správného tvaru:
vzor: Grüss (ich)! --- Grüss mich.
(1) Ich sehe (ein) Mann.
(2) Siehst du (er) auch?
(3) Gib es (dein) Frau.
(4) Es ist für (sein) Frau.
(5) Auf (die) Terrasse sitze ich gern.
(6) Setzen wir uns auf (die) Terrasse?
(7) Ich gehe in (der) Ratskeller.
(8) Er fährt mit (der) Wagen in (die) Stadt.
(9) Neben (der) Hotel ist ein Restaurant.
(10) Das Haus (mein) Frau ist gross.
(11) Ich sage es (er).
(12) Das dach (das Haus) ist sehr alt.
(13) Auf (die) Südseite (der Platz) sind (das) Balkons.
(14) Kannst du (ich) hören?
(15) Ich bringe (Sie) (ein) Glas Wein.

cv. 9

23. srpna 2007 v 11:56 | yefftom
(1) heißt
(2) machst
(3) lernt
(4) schreibst
(5) schreibe
(6) geht
(7) studieren
(8) fahren
(9) begleiten
(10) kaufst
(11) wohnt
(12) kommt
(13) kennen
(14) üben
(15) verabschiedet
(16) zeigst
(17) störe
(18) sprechen
(19) telefoniert

přítomný čas pravidelných sloves, cv. 9

23. srpna 2007 v 11:53 | yefftom
Slovesa v závorce dej do správného tvaru:
vzor: Ich (malen) gern. --- Ich male gern.
(1) Wie (heißen) du?
(2) Was (machen) du hier?
(3) Ich (lernen) Deutsch.
(4) (Schreiben) du eine Aufgabe?
(5) Ja, ich (schreiben).
(6) (Gehen) er zur Straßenbahn.
(7) Wo (studieren) Sie?
(8) Wir (fahren) nach Düsseldorf.
(9) Wir (begleiten) dich.
(10) (Kaufen) du einen Radiergummi?
(11) Wo (wohnen) ihr eigentlich?
(12) (Kommen) ihr auch?
(13) Alle (kennen) mich.
(14) Diese Frauen (üben) Deutsch.
(15) Herr Kowalski (verabschieden) sich.
(16) Peter, warum (zeigen) du es ihn nicht?
(17) Ich (stören) oft.
(18) Wir alle (sprechen) sehr gut Deutsch.
(19) Ihr (telefonieren) zu oft.

spojovací způsob předminulý

23. srpna 2007 v 10:51 | yefftom |  ~ESPAÑOL~
Dalším spojovacím způsobem je předminulý. Pokud se divíte, že jich je tolik, tak vám mohu říct, že jich je tolik, kolik je oznamovacích způsobů. Jinými slovy, naproti každému oznamovacímu způsobu stojí ještě způsob spojovací.
Tedy, spojovací způsob předminulý (jeho oznamovacím protějškem je předminulý čas = había pasado, habías pasado, ...) se tvoří pomocí slovesa "haber" a příčestí na -ado/-ido:
yohubiera/hubiese*hablado (bebido, vivido)**
hubieras/hubieseshablado (bebido, vivido)
élhubiera/hubiesehablado (bebido, vivido)
nosotroshubiéramos/hubiésemoshablado (bebido, vivido)
vosotroshubierais/hubieseishablado (bebido, vivido)
elloshubiearn/hubiesenhablado (bebido, vivido)
** Není rozdíl mezi tvary na "-ra" a "-se".
* Samozřejmě, jakmile mají nepravidelná slovesa příčestí tovřené nepravidelně, tak ho použijí i zde:
hubiera hecho, hubieses escrito, hubiéramos visto, ...
Spojovacího způsobu předminulého se používá pro vyjádření dějů, které se staly před jiným dějem minulým (stejně jako u jeho oznamovacího protějšku - předminulého času). Takže se používá i v souslednosti časové, kde hlavní věta je v čase minulém (litoval jsem, že ...) a vedlejší věta značí děje minulé (... nepřišel). Například:
Litoval jsem, že nepřišel. --- Sentí que no hubiera venido.
Bylo mu divné, že nevolali. --- Le extrañó que no hubiesen llamado.
všimněte so rozdílu:
Litoval jsem, že nepřichází. --- Sentí que no viniesen.
Bylo mu divné, že nevolají. --- Le extrañó que no llamaran.
Možná byste se ptali, proč se v těchto větách používá způsob spojovací a ne normálně oznamovací. Tedy byste chtěli říct: "Sentí que no había venido." místo spojovacího "Sentí que no hubiera venido.". Nezapomeňte však, že sppojovací způsob vyjadřuje také nějaké pocity, nálady (=sentir, extrañar). Viz článek "oznamovací x spojovací způsob (porovnání)".

Co vám zde chybí?

23. srpna 2007 v 10:25 | yefftom |  <<o blogu>>
Zdravím všechny návštěvníky tohoto blogu. Již po několikáte se na vás obracím s otázkou, zdali vám zde něco chybí. Postupně vše doplňuju, upravuju a přepisuju, takže časem se zaplní i nově zavedené jazyky (arabština, ruština a němčina). Nový jazyk zatím nechystám, ale pokud vám tu nějaký chybí, tak prosím hlasujte v anketě níže.
Jestliže máte nějaké nápady, jak by tento blog šel vylepšit (prosím nemám na mysli vzhled) tak mi je můžete napsat do komentáře nebo do vzkazu. Jestliže to bude v mých silách, tak se pokusím vyhovět.
Takže... hlasujte v anketě níže, abych si udělal představu, který jazyk je zde ještě nejvíce žádán a piště mi svoje nápady k vývoji tohoto blogu.
Jinak, stále ještě platí, že mi můžete posílat svoje články. Pokud budou k tématu a obsahově v pořádku tak je zde zveřejním (samozřejmě s vašim autorstvím). Viz článek "vaše články":
No, to je asi tak vše. Pomožte mi trochu s vývojem blogu ;-)
//<![CDATA[ //]]>

významy slova "lo"

23. srpna 2007 v 10:23 | yefftom |  ~ESPAÑOL~
Španělské "lo" má několik možností použití.
osobní zájmeno
"Lo" může být osobním zájmenem - "to". Používá se ve čtvrtém pádě (=koho, co?). Například:
Vidíš to? ... ¿Puedes verlo?
Máš peníze? Jo, to mám. ... ¿Tienes dinero? Sí, lo tengo.
Používá se tedy pro neživé bytosti, ale v americké španělštině se může používat i pro životné bytosti.
střední rod
"Lo" značí střední rod před přídavným jménem nebo příslovcem. Například:
To je to nejlepší co můžeme udělat. ... Es lo mejor que podemos hacer.
Chutná mi (to) studené. ... Me gusta lo dulce.
v odpovědi nahrazující celou větu
V odpovědích často nahrazuje celou větu nebo fakt, z předchozí otázky:
¿Es usted checo? Sí, lo soy.
Místo zdlouhavé odpovědi "Sí, soy checo." odpoví pomocí lo.
¿Sabe usted quién es? Sí, lo sé.
Opět místo dlouhého "Sí, sé quién es." se odpověď zkrátí pomocí lo.
Tedy:
"Lo" se používá jako osobní zájmeno - ve čtvrtém pádě (puedes verlo). "Lo" se používá jako člen středního rodu před přídavným jmény a příslovci (hace lo más rápidamente). "Lo" se používá v odpovědích jako nahrazení celé věty či faktu (sí, lo soy).

číslice

21. srpna 2007 v 15:58 | yefftom |  MODERNÍ SPISOVNÁ ARABŠTINA
Našim číslicím se sice říká arabské, ale v arabských zemích se nepoužívají. Tam se používají speciální číslice (nazývají se indické). Další zajímavostí nepochybně je, že i když se arabské písmo píše zprava doleva, číslice se píši po-evropsku zleva doprava!
012345678910
۰
۱
۲
۳
٤
٥
٦
٧
٨
٩
۱۰
şifr
ﺮﻔﺼ
wā7id
ﺩﺤﺍﻮ
´ithnān
ﻥﺎﻨﺜﺇ
thalātha
ﺔﺜﻼﺜ
´arba3a
ﺔﻌﺒﺮﺃ
khamsa
ﺔﺳﻣﺨ
sitta
ﺔﺗﺳ
saba3a
ﺔﻌﺒﺳ
thamāniyya
ﺔﻳﻧﺎﻤﺛ
tisa3a
ﺔﻌﺴﺘ
3ašara
ﺓﺭﺷﻋ
například:
3468 = ٣٤٦٨

členy

21. srpna 2007 v 14:42 | yefftom |  ~ESPAÑOL~
Ve většině západních jazyků se používsjí členy. Španělština není výjimkou. Tak jako se ve španělštině rozlišuje rod, rozlišuje se i člen. Jinými slovy, pro mužský rod je jiný člen než pro ženský.
rod mužskýrod ženský
člen určitýel / los*la / las*
člen neurčitýun / **una / **
* Druhý tvar se používá pro množné číslo:
el edificio (budova) - los edificios (budovy)
la casa (dům) - las casas (domy)
** V množném čísle se neurčitý člen nepoužívá:
un cigarrillo - cigarrillos
una caja - cajas
Použití členu určitého a neurčitého je stejné jako v ostatních jazycích. Pro věci neznámé, dosud nezmíněné, všeobecné apod. se používá člen neurčitý. Naopak pro věci konkrétní, zmíněné apod. se používá člen určitý:
Veo a un señor en nuestro jardín. Es el señor que fue aquí ayer.
Vidím nějakého pána. To je ten pán co tu byl včera.
V první větě je použit člen neurčitý, neboť jde o věc zmíněnou prvně - vidí nějakého pána. Ve druhé větě se už ale mluví o uritém, konkrétním pánovi.
----------------------------------------------------------------
Změna členu "la" na "el"
Jakmile podstatné jméno ženského rodu začíná na přízvučné "a" popř. "ha", mění se člen la na el:
el agua
Slovo agua začíná na přízvučné "a", proto se původní "la" mění na "el". Stále však jde o slovo ženského rodu!!!:
el agua fría (studená voda)
Člen se takto mění pouze kvůli snažší výslovnosti. Je totiž lepší vyslovit /elágua/ než /laágua/. Stejně například:
el hambre /elámbre/ - el hambre nueva
el África /eláfrika/ - el África perfecta
el alma /elálma/ - el alma buena
el habla /elávla/ - el habla española
Dejte však pozor, například by vás toto mohlo mást, abyste říkali "el abuela" - nikoliv! Slovo "abuela" má totiž přízvuk na druhé slabice, tedy počáteční "a" není přízvučné! /avuéla/. Z toho důvodu zde zůstává původní la. Stejně například:
la acera /laséra/
la aduana /laduána/
la hacienda /lasjénda/
apod.

skloňování v jednotném čísle

21. srpna 2007 v 13:45 | yefftom |  ~PYCCKИЙ~
Na rozdíl od češtiny má ruština jen šest pádů - chybí jí totiž náš pátý pád (místo něj používá první). Pro lepší orientaci budu vždy na místě pátého pádu psát "není". Stejně jako v případě časování, je i pro skloňování několik vzorů (a samozřejmě spousta nepravidelností).
podstatná jména rodu mužského
tvrdý vzorměkký vzorextra vzor
1. p.магазинписательмузей
2. p.магазинаписателямузея
3. p.магазинуписателюмузею
4. p.магазин*писателя*музей*
5. p.(není) = 1.p.(není) = 1. p.(není) = 1. p.
6. p.магазинеписателемузее
7. p.магазином**писателем***музеем
* U životného rodu se čtvrtý pád rovná druhému:
Без мужа ... видим мужа.
ale:
Без магазина ... видим магазин.
** Je-li koncovka na u podstatných jmen na šeplavou hlásku popř. c přízvučná, je zde -oм, je-li nepřízvučná, je zde -eм:
с гаражом ... с мужем (protože: s garažóm ... s múžem)
*** Pokud je tato koncovka přízvučná, není zde -eм ale -ём, například:
с рублём (s rubľóm) ale: с писателем (s pisátěľem)
podstatná jména rodu ženského
tvrdý vzorměkký vzorextra vzor (1)extra vzor (2)
1. p.школанеделястанцияплощадь
2. p.школы*неделистанцииплощади
3. p.школенеделестанцииплощади
4. p.школунеделюстанциюплощадь
5. p.(není) = 1. p.(není) = 1. p.(není) = 1. p.(není) = 1. p.
6. p.школенеделестанцииплощади
7. p.школой**неделей***станциейплощадью
* Po g, k, ch a šeplavých hláskách je -i.
** Je-li před koncovkou šeplavá hláska a koncovka je přízvučná, je -ej.
*** Jakmile je koncovka přízvučná, je zde -ëj.
podstatná jména rodu středního
tvrdý vzorměkký vzorextra vzor
1. p.окноморездание
2. p.окнаморяздания
3. p.окнуморюзданию
4. p.окноморездание
5. p.
6. p.окнеморездании
7. p.окномморемзданием

přítomný čas I. a II. čaasování

21. srpna 2007 v 12:15 | yefftom |  ~PYCCKИЙ~
V ruštině (podobně jako v češtině) je mnoho vzorů pro časování sloves. Máme ale to štěstí, že jsme slované, a naše jazyky jsou poměrně podobné :)
Časování v ruštině se dělí na dvě základní skupiny - na I. a II. V tom prvním jsou koncovky s písmenem "e" kdežto ve druhém s písmenem "i".
I. časování
vzor: делать
яделаю-аю
тыделаешь-аешь
онделает-ает
мыделаем-аем
выделаете-аете
ониделают-ают
Stejně se časují například slovesa работать, знать, изучать, ...
II. časování
vzor: говорить
яговорю
тыговоришь-ишь
онговорит-ит
мыговорим-им
выговорите-ите
ониговорят-ят
Stejně se časují např. slovesa звонить, ...
Pokud například u druhého časování kmen slovesa končí na tvrdou souhlásku (třeba ш), nemá pak koncovky "ю" a "ят", ale "у" a "ат". Jako například sloveso спешить:
я спешу, они спешат
Stejně jako v češtině existuje v ruštině kvantum nepravidelných sloves.

...ze zpráv (www.bbc.co.uk)

21. srpna 2007 v 11:15 | www.bbc.co.uk
بدأت المحكمة الجنائية العليا في بغداد اليوم الجلسة الأولى من محاكمة 15 من مساعدي الرئيس العراقي السابق صدام حسين بتهمة قمع انتفاضة عام 1991 التي قام بها سكان جنوب العراق من الشيعة.
وهذه هي القضية الثالثة التي تنظر بها المحكمة الجنائية العراقية العليا بعد قضيتي الدجيل والأنفال.
وتشمل لائحة المتهمين علي حسن المجيد، المعروف بـ "علي كيمياوي"، ابن عم صدام ووزير الدفاع السابق سلطان هاشم، إضافة إلى عدد آخر من المسؤولين السابقين.
وتشير التقديرات الى ان عشرات الآلاف من العراقيين قتلوا عندما سحقت الانتفاضة التي لم تدم طويلا. وقد عثر في السنوات الاخيرة على الكثير من المقابر الجماعية التي تضم رفات القتلى.
ويواجه المتهمون اتهامات بارتكاب جرائم ضد الإنسانية بحق المشاركين في الانتفاضة وغيرهم من سكان محافظات الجنوب.
انتفاضة الجنوب
اندلعت انتفاضة الجنوب بصورة شبه عفوية بعد ايام قليلة من إخراج الجيش العراقي من الكويت على يد التحالف الذي قادته الولايات المتحدة، حيث ثارت محافظات الجنوب ذات الاغلبية الشيعية ضد نظام حكم صدام حسين.
وستنظر المحكمة في الادعاءات بوقوع جرائم ضد الانسانية من قبل قادة الجيش العراقي ومسؤولي حزب البعث اثناء قيامهم بقمع الانتفاضة وفي العقوبات التي انزلوها بحق المشاركين فيها.
يذكر ان حكما بالاعدام كان قد صدر بحق علي حسن المجيد في قضية الانفال التي انتهت لمحكمة من النظر فيها.
وكانت انتقاضة الجنوب قد اندلعت إثر قرار الرئيس جورج بوش الاب بالامتناع عن الزحف الى بغداد بعد دحر القوات العراقية في الكويت، مما أثار شكوكا لدى السكان في نية القيادة الأمريكية خصوصا بعد تمكن القوات العراقية من استخدام الطائرات المروحية ضد المنتفضين.
ويخشى البعض من ان تعيد محاكمة الغد هذه المسائل المثيرة للجدل الى الحياة ثانية.

spojovací způsob souminulý

21. srpna 2007 v 10:43 | yefftom |  ~ESPAÑOL~
Tak jak máme spojovací způsob přítomný, předpřítomný, tak máme i souminulý a předminulý (o něm jindy). Pro tvoření souminulého spojovacího způsobu je potřeba znát poslední osobu minulého prostého času. Tedy, pokud je tato osoba nepravidelná, přenáši se automaticky nepravidelnost do souminulého spoj. způsobu.
pravidelná slovesa:
vzor: hablar --- hablaron -- habla-ron -
yohablarahablase *-ra/-se
hablarashablases-ras/-ses
élhablarahablase-ra/-se
nosotroshabláramoshablásemos´-ramos/´-semos
vosotroshablaraishablaseis-rais/-seis
elloshablaranhablasen-ran/-sen
vzor: comprender** --- comprendieron -- comprendie-ron -
yocomprendieracomprendiese-ra/-se
comprendierascomprendieses-ras/-ses
élcomprendieracomprendiese-ra/-ses
nosotroscomprendiéramoscomprendiésemos´-ramos/´-semos
vosotroscomprendieraiscomprendieseis-rais/-seis
elloscomprendierancomprendiesen-ran/-sen
nepravidelná slovesa:
Jak jsem napsal v úvodu, rozhodující je poslední osoba (= ellos, ellas) minulého prostého času (hablaron, comprendieron, escribieron, ...). Takže pokud je tato osoba nepravidelná, přenáší se nepravidelnost i do souminulého spojovacího způsobu, například:
ESTAR - ESTUVIERON (byli) - ESTUVIERA/ESTUVIESE
HACER - HICIERON (dělali) - HICIERA/HICIESE
DECIR - DIJERON (řekli) - DIJERA/DIJESE
IR - FUERON (šli) - FUERA/FUESE
atd.
* Je úplně jedno, jestli použijete tvary na -ra nebo -se. Jejich význam se nemění - je vždy stejný.
** Třídu na -ir neuvádím, protože se tvoří úplně stejně jako třída na -er (např. escribir - escribieron - escribiera/escribiese).
Jak jsem tedy uvedl, spojovací způsob souminulý má dvojí tvary (na -ra -se). Mezi těmito tvary není významový rozdíl a jsou stejné pro všechny tři třídy. Tvoří se ze třetí osoby množného čísla minulého času prostého odpojením koncového -ron a přidáním -ra / -se: habla-ron - habla-ra/-se. Používá se pro věty typu:
Kdybych to byl věděl... Si lo supiera / supiese...
Kdybych byl neodešel.... Si no me fuera / fuese...
Častěji se používá pro časovou soudlednost ve spojovacím způsobu. (Základy časové souslednosti jsem již popsal, takže pokud je neovládáte či nevíte o co jde, ještě tuto část nestudujte.)
oznamovací způsobspojovací způsob
přítomnost
Digo que no puedo llamar.
Siento que no pueda llamar.
minulostDije que no podía llamar.Sentí que no pudiese llamar.
budoucnostDiría que no podía llamar.Sentiría que no pudiese llamar.
Pravidlo, že čas věty vedlejší se přizpůsobuje času věty hlavní (viz základy souslednosti časové) platí i ve spojovacím způsobu. Je-li ve větě hlavní (v tabulce výše označeno kurzívou) sloveso v minulém čase nebo podmiňovacím způsobu, je třeba ve věte vedlejší použít spojovací způsob v souminlém čase (v tabulce výše označeno tučně).
příklady použití spojovacího způsobu souminulého:
Si supiera la verdad antes! Kdybych byl znal pravdu dřív!
Si llamases. Kdybys byl zavolal.
Sintió que no lo encontrara. Litoval, že to nenašel.
Quisieron que lo aprendiese. Chtěli, abych se to učil.
Ellos le hicieron que lo dijera! Nutili ho, aby to řekl!

přítomný čas

21. srpna 2007 v 10:05 | yefftom
Při časování německých sloves odpadá infinitivní koncovka -en a přibírají se jiné koncovky dle osoby.
vzor: machen
ichmache-e
dumachst-st
ermacht-t
wirmachen-en
ihrmacht-t
siemachen-en
Tento vzor je základní vzor pro časování v přítomném čase. Dále však existují vzory s mírnými odchylkami, zejména z důvodu výslovnosti:
vzor: antworten
ichantworte-e
duantwortest-est (!)
erantwortet-et (!)
wirantworten-en
ihrantwortet-et (!)
sieantworten-en
Zde se pouze mezi klasické koncovky -st, -t vložilo "e" pro snažší výslovnost. Kdyby tam toto "e" nebylo, vyslovalo by se to velmi špatně: antwortst, antwortt.
Stejně se časují např. slovesa:
rechnen, warten, baden, ... Jde tedy o slovesa, jejichž kmen končí na -n, -t, -d.
vzor: heiβen
ichheiβe-e
duheiβt-t (!)
erheβt-t
wirheiβen-en
ihrheiβt-t
sieheiβen-en
Takto se časují slovesa, která končí na sykavku. Zde se obvyklá koncovka -st spojí se sykavkou na -t. Stejně se časuje např. sloveso "grüβen".