V angličtině jsou některá slovesa, která se nikdy nepoužívají přítomném průběhovém čase a nebo jen za některých okolností.
Mezi slovesa, která se nikdy nepoužívají v průběhovém čase, patří například:
to love, to hate, to beleive, to want
I hate her for that.
I want a new car.
I love this time.
I beleive in God.
Složitější jsou slovesa, která se v průběhovém čase mohou použít jen někdy - za některých okolností.
to see
Pokud máme toto sloveso ve významu "vidět", nikdy se nepoužívá v průběhovém čase.
I can see somebody digging in clay.
Navíc všechna slovesa smyslového vnímání musíme vyjádřit pomocí "can":
I can hear something strange.
Can you feel it, too?
apod.
Jestliže sloveso "to see" napíšeme bez "can", má význam "chápat, rozumět" a také se nikdy nepoužívá pro průběhový čas:
Ah, I see. Á, chápu.
Poslední možnost je význam "setkat se" s někým. V takové větě může být "to see" použito v průběhovém čase:
She´s seeing her doctor. Je u doktora.
to have
V klasickém významu "mít" se nikdy nepoužívá v přítomném čase:
I have a glass.
Pak ale máme případy, kdy se může použít v průběhovém čase. Jde o případy typu "to have breakfast" - snídat, "to have shower" - sprchovat se, "to have bath" - koupat se, "to have lunch" - obědvat, "to have dinner" - večeřet, "to have a good time" - mít se dobře, aj.
I´m just having shower. Právě se sprchuju.
We´re having a good time here. Máme se tu dobře.
to think
Ve významu "myslet" - mít názor se nikdy nepoužívá v průběhovém čase:
I think she´s nice.
Pokud je ale ve významu "přemýšlet" - o někom, o něčem, tak může být i v průběhovém čase:
I´m thinking of that nice trip.
to look
Opět jsou zde dva hlavní významy. Pokud vyjadřujeme, že něco nějak vypadá (obvykle se k look pojí ještě like - look like), nepoužíváme průběhový čas:
It looks like old.
Ale ve významu "koukat" můžeme použít i průběhový čas:
It´s looking at us.