na Blog.cz

(1) No, she didn´t (did not).

(2) Yes, he does.

(3) Yes, I do.

(4) No, I haven´t (have not).

(5) Yes, it is.

(6) No, I can´t (cannot).

(7) No, I´m not.

(8) Yes, it has.

(9) Yes, I will.

(10) Yes, I did.

Odpovězte krátce podle vzoru:

vzor: Do you beleive it? > Yes, I do.

(1) Did she tell you everything? > No, …

(2) Does he play computer games? > Yes, ....

(3) Do you have a video camera? > Yes, ...

(4) You haven´t forgotten the vocabulary, have you? > No, ...

(5) Is this your book? > Yes, ...

(6) Can you spell your name in English? > No, ...

(7) Are you having a good day? > No, ...

(8) Has it been translated into the Arabic language? > Yes, ...

(9) Will you pay for it or not? > Yes, ...

(10) Did you go out at the weekend? Yes, ...

Je nejvyšší čas, abychom se naučili první pád v arabštině. Dosud jsme totiž vše říkali bez pádové koncovky, což tedy není úplně správně. V arabštině je několik pádů, začneme prvním pádem, naučíme se neurčitý člen a zopakujeme si určitý člen.

Pády se podobně jako v češtině značí koncovkami. Koncovka pro první pád je -u. Například:

ﺐﻴﺑﻂﻠﺍ [aţ-ţabību]

ﺕﻳﺒ [baytu]

ﺱﺭﺩﻤﻠﺍ [al-mudarrisu]

Tuto koncovku přibírají i přídavná jména, neboť jak již víme se musí s podstatným jménem shodovat (7. lekce):

ﺭﻴﺒﻜ [kabīru]

ﻞﻴﻣﺠﻠﺍ [al-džamīlu]

Při vokalizaci normálně napíšeme "u" nad poslední písmeno:

(na obrázku jsou slova adž-džayidu, al-bustánu, která již známe)

Podobně jako například v angličtině i v arabštině se rozlišuje určitý a neurčitý člen. Naurčitý člen má koncovku -n, která se klade až za pádovou koncovku:

buď: (slovo) - u - n

nebo: al - (slovo) - u

Všimněte si, jak jsem znázornil výše, že určitý člen je opakem neurčitého - určitý člen klademe na začátek slova zatímco neurčitý člen na konec slova, například:

ﻖﺪﻨﻓ [funduqun]

ﻖﺪﻨﻔﻠﺍ [al-funduqu]

Pochopitelně mohou neurčitý člen mít i přídavná jména:

ﺪﻴﻌﺴ [saăīdun]

Spojení prvního pádu s neurčitým členem (-un) se při vokalizaci značí speciální značkou:

(slova na tomto obrázku tedy čtěte: fīlun, kitābun)

Nyní, když víte jak se správně tvoří první pád, překládejte tyto věty (řešení je uvedeno níže):

Jsem doktor. Jsem šťastný. Toto je dům. Tamto je zahrada. Toto je žena. Ta žena je šťastná*. Tamto je velký slon. Toto je dobrá kniha.

Řešení:

´Aná ţabībun. ´Aná sa3īdun. Hāđā baytun. Đālika bustánun. Hāđihi ´imra´atun. Al-´imra´atu sa3īdatun. Đālika fīlun kabīrun. Hāđā kitābun jayidun.

Přepis do naskhi (= arabského písma) mým rukopisem:

Ženský rod formální je takový, který je v písmu označován znakem ﺓ na konci slov. Tento znak se nazývá "tá marbůta" což znamená "skryté t". Tento znak totiž čteme jako /-at/, i když klasické "t" nepíšeme:

ﺓﺰﻮ [wizzat]

wizzatun, al-wizzatu, wizzatu, wizzatin, al-wizzati atd.

Přidáme ﺓ (tá marbúta - schované t) a význam se přesune do ženského rodu:

Stejně se tovří ženský rod i u přídavných jmen.

ale:

Kromě ženského rodu formálního (který je tedy tvořen tá marbútou - koncovkou -at) existuje také ženský rod přirozený, o kterém budu mluvit jindy.

(1) d

(2) a

(3) c

(4) a

(5) d

(6) a

(7) b

(8) c

(9) c

(10) a

(11) c

(12) a

(13) d

(14) b

(15) c

(16) a

(17) d

(18) a

(19) b

(20) d

a) me levanto

b) me levantaba

c) me levantía

d) me levanté

a) era

b) fue

c) estaba

d) estuve

a) póngate

b) ponse

c) ponte

d) pónete

a) Puede

b) Pueden

c) Podía

d) Puedes

a) ibamos - donde

b) ibamos - dónde

c) íbamos - dónde

d) íbamos - donde

a) llegué

b) llegaste

c) llegó

d) llegamos

a) Móstrame

b) Móstreme

c) Móstradme

d) Móstrenme

a) pasabas

b) pasasteis

c) pasaste

d) pasábamos

a) pasábamos - nuestra

b) pasamos - nuestras

c) pasábamos - nuestros

d) pasabamos - nuestros

a) ayudádme - su

b) me ayudad - de vosotros

c) ayudadme - os

d) ayudádme - la

a) se lavaste

b) te lavó

c) se lava

d) os lavaron

a) Viajaron

b) Viajó

c) Viajasteis

d) Viajamos

a) dijisteis

b) decíais

c) dije

d) decíamos

a) trabajabais

b) erais

c) hablabais

d) veníais

a) dílela - al

b) dílela - a el

c) dísela - al

d) dímelo - al

a) tenía

b) tenías

c) tuvo

d) teníamos

a) tuve que

b) pude

c) quise

d) empecé

a) busque

b) busca

c) busquemos

d) busquen

a) Vaya

b) Vayamos

c) Fuimos

d) Ve

a) traducisteis

b) traduciron

c) traducí

d) tradujisteis

(1) a

(2) c

(3) b

(4) d

(5) c

(6) a

(7) d

(8) a

(9) b

(10) b

(11) c

(12) c

(13) a

(14) c

(15) d

(16) a

(17) b

(18) c

(19) b

(20) d

a) puede - está

b) pode - está

c) pode - esta

d) puedes - es

a) conozo

b) conocero

c) conozco

d) conoces

a) salo - en

b) salgo - a

c) salgo - en

d) salo - a

a) explicarle

b) explicarnos

c) explicaros

d) explicarte

a) quieres - hacer

b) queres - comprártelas

c) quieres - comprártelas

d) queres - hacerlo

a) tienen

b) tenen

c) tenéis

d) tengo

a) que - tú

b) que - tu

c) qué - tú

d) qué - tu

a) que

b) qué

c) quien

d) quién

a) aquellos - la

b) aquellos - el

c) aquéllos - la

d) aquéllos - el

a) vas

b) vas a

c) a vas

d) ir a

a) nuestra - son

b) nuestra - están

c) nuestra - hay

d) nuestra - haben

a) prestarme

b) prestarte

c) prestarnos

d) prestaros

a) sé

b) se

c) sabo

d) conozco

a) te - la

b) me - los

c) le - las

d) os - el

a) refran - encienden

b) refrán - encienden

c) refran - apagan

d) refrán - apagan

a) Díme

b) Di me

c) Di-me

d) Dézeme

a) Oye - dígame

b) Oiga - dígame

c) Oiga - díme

d) Oiga - diga-me

a) hablad

b) hablemos

c) hable

d) hablen

a) escribo

b) escribe

c) escriba

d) escribéis

a) Este - veno - las

b) Esta - vengo - la

c) Estos - vengo - los

d) Esta - vengo - las

V arabštině existuje skloňování - podobně jako v češtině. Na rozdíl od češtiny má ale arabština dva členy - určitý a neurčitý (podobně jako angličtina, němčina, španělština, …).

bayt-u (dům)

wazír-u (minitr)

dík-u (kohout)

dadžádžat-u (slepice)

Pokud tedy řekneme "bayt" neurčíme tím pád. Jakmile řekneme "baytu" znamená to dům (v prvním pádě).

bayt-u-n (nějaký dům)

wazír-u-n (nějaký ministr)

dík-u-n (nějaký kohout

dadžádžat-u-n (nějaká slepice)

Tam je nějaký kohout. Hunák díkun.

Spojení prvního pádu s neurčitým členem (koncovka -un) se při vokalizaci značí speciálním znakem ٌ

ﺪﻴﻚٌ

Toto je ukázka vokalizace slova "díkun" - jak vidíte, první pád v neurčitém členu je zde naznačen speciální značkou nad písmenem "k".

al-bayt-u (dům)

al-wazír-u (ministr)

Tam je ten ministr. Hunák alwazíru.

POZOR!

Před tzv. slunečními písmeny se "l" z určitého členu asimiluje - tzv. že přejímá výslovnost tohoto písmene:

al-díku [ad-díku]

Sluneční písmena jsou:

ﺖ ﺙ ﻂ ﺪ ﺫ ﺲ ﺹ ﺵ ﺯ ﻅ ﺮ ﻞ ﻥ ﺾ

V písmu zachováme "l", pouze ve výslovnosti se toto "l" přizpůsobí dané sluneční souhlásce:

ﺲﻣﺷﻟﺍ [aš-šamsu]

(1) c

(2) b

(3) d

(4) c

(5) a

(6) d

(7) d

(8) a

(9) c

(10) b

(11) c

(12) b

(13) a

(14) d

(15) b

(16) d

(17) a

(18) c

(19) a

(20) d

Vyberte jednu z možností a-d:

a) estás

b) estamos

c) está

d) estoys

a) Por

b) De

c) Sin

d) O

a) llama

b) se llamas

c) te llama

d) se llama

a) soy - esudias

b) estoy - estudio

c) soy - estudio

d) es - estudiáis

a) de

b) cuándo

c) por

d) bajo

a) habla

b) sabéis

c) puedes

d) hablamos

a) es - el

b) es - la

c) está - el

d) está - la

a) mi - es

b) el - está

c) nuestro - eres

d) mi - está

a) cocinera

b) el cocinera

c) cocinero

d) la cocinero

a) vives

b) trabajáis

c) son

d) estudio

a) Te - de

b) Me - sin

c) Me - de

d) De - me

a) la

b) el/la

c) el

d) lo

a) la

b) el

c) el/la

d) lo

a) escribo

b) escribes

c) escriba

d) dice

a) a el - de el

b) al - del

c) al - d´el

d) a´l - del

a) Sí, buenos.

b) Tambén.

c) Buenos días también.

d) Muy buenos.

a) gracias

b) ten

c) gracia

d) de acuerdo

a) es - amable

b) son - amable

c) son - amables

d) están - amables

a) bonita

b) bonitas

c) bonito

d) bonitos

a) buena

b) buenas

c) bueno

d) buenos

(1) la profesora vieja

(2) la alumna nervosa

(3) la panadera buena

(4) la actriz perfekta

(5) la estudiante inteligente

(6) la madre mala

(7) la locutora nueva

(8) la cantante loca

(9) la hablante nativa

(10) la turista interesente

(11) la taxista jóven

Utvořte ženský rod z těchto spojení:

(1) el profesor viejo

(2) el alumno nervioso

(3) el panadero bueno

(4) el actor perfecto

(5) el estudiante inteligente

(6) el padre malo

(7) el locutor nuevo

(8) el cantante loco

(9) el hablante nativo

(10) el turista interesante

(11) el taxista jóven

twenty-five

thirty-three

one hundred and fifty-six

one thousand two hundred and forty-eight

six thousand seven hundred and ninety-nine

four

seventy thousand eight hundred and fifty-six

two point three three six

three hundred fifty-six million seven hundred eighty-nine thousand four hundred and sixteen

five hundred point three oh six

two million one hundred fifty six eight hundred and seventy-seven

eleven

two thirds

six fourths

one second

five sevenths

eight squared

eight thousand six hundred and forty-five squared

Napiš číslice:

25

33

156

1 248

6 799

4

70 856

2.336

353 789 416

563.306

2 156 877

11

2/3

6/4

1/2

5/7

8²

8 645²

V angličtině jsou některá slovesa, která se nikdy nepoužívají přítomném průběhovém čase a nebo jen za některých okolností.

Mezi slovesa, která se nikdy nepoužívají v průběhovém čase, patří například:

to love, to hate, to beleive, to want

I hate her for that.

I want a new car.

I love this time.

I beleive in God.

Složitější jsou slovesa, která se v průběhovém čase mohou použít jen někdy - za některých okolností.

Pokud máme toto sloveso ve významu "vidět", nikdy se nepoužívá v průběhovém čase.

I can see somebody digging in clay.

Navíc všechna slovesa smyslového vnímání musíme vyjádřit pomocí "can":

I can hear something strange.

Can you feel it, too?

apod.

Jestliže sloveso "to see" napíšeme bez "can", má význam "chápat, rozumět" a také se nikdy nepoužívá pro průběhový čas:

Ah, I see. Á, chápu.

Poslední možnost je význam "setkat se" s někým. V takové větě může být "to see" použito v průběhovém čase:

She´s seeing her doctor. Je u doktora.

V klasickém významu "mít" se nikdy nepoužívá v přítomném čase:

I have a glass.

Pak ale máme případy, kdy se může použít v průběhovém čase. Jde o případy typu "to have breakfast" - snídat, "to have shower" - sprchovat se, "to have bath" - koupat se, "to have lunch" - obědvat, "to have dinner" - večeřet, "to have a good time" - mít se dobře, aj.

I´m just having shower. Právě se sprchuju.

We´re having a good time here. Máme se tu dobře.

Ve významu "myslet" - mít názor se nikdy nepoužívá v průběhovém čase:

I think she´s nice.

Pokud je ale ve významu "přemýšlet" - o někom, o něčem, tak může být i v průběhovém čase:

I´m thinking of that nice trip.

Opět jsou zde dva hlavní významy. Pokud vyjadřujeme, že něco nějak vypadá (obvykle se k look pojí ještě like - look like), nepoužíváme průběhový čas:

It looks like old.

Ale ve významu "koukat" můžeme použít i průběhový čas:

It´s looking at us.

Zde si můžete stáhnout zdarma výukový program pro arabštinu. Skládá se sice jenom ze slovíček a některých vět (gramatiku jsem zatím nikde neviděl). Ale je to zcela zdarma a není to limitováno časem pro používání. Navíc si později můžete stáhnout nové listy. Kromě arabštiny si můžete vybrat z dalších 62 jazyků.

V deváté lekci si řekneme něco více k vokalizaci.

Jak se při vokalizaci značí zdvojení již víme, nyní se však naučíme, když máme kombinaci zdvojení a samohlásek "a" nebo "i". Známe slovíčko ﺱﺭﺪﻤ (učitel). Zde máme zdvojené r a k tomu ještě samohlásku "i" - /mudarris/. V běžné arabštině při psaní nemusíme nic řešit, neboť se vokalizace nepoužívá. Přesto je ale dobré to znát. Zdvojení + "i" značíme šaddou a POD ní napíšeme fathu:

Podobně se píše zdvojení + "a", kdy ale fathu píšeme NAD šaddu.

Rod a číslo rozlišujeme u těchto ukazovacích zájmen. Nepřibírají se zde ale žádné koncovky pro ženský rod a množné číslo:

TENTO

pro mužský rod: ﺎﺫﻫ /hádhá/

Všimněte si, že zde nepíšeme dlouhé "á".

pro ženský rod: ﻩﺫﻫ /hádhihi/ (=TATO)

Ani zde nepíšeme dlouhé "á".

TAMTEN

pro mužský rod: ﻚﻟﺗ /tilka/

pro ženský rod: ﻚﻟﺫ /dhálika/ (=TAMTA)

Ve slovech hádhá, hádhihi a dhálika se nepíše dlouhé "á", místo něj se píše tzv. malý svislý alif nad písmenem (pouze při vokalizaci):

Tento svislý alif se píše i nad jinými slovy, která se později naučime. V běžných textech bez vokalizace na něj samozřejmě nenarazíme, neboť jak jsem již řekl, použivá se pouze ve vokalizovaných textech. Čte se jako dlouhé "á".

ﺭﻴﺧﻠﺍ ﺀﺎﺴﻤ /masá´ al-5air/ dobrý večer

ﻚﺗﻟﻴﻠ ﺖﺑﺎﻁ /t.ábat laylatuk/ dobrou noc

ﺪﻴﻌﺴ /sa3íd/ šťastný

ﻦﻴﺯﺤ /7azín/ smutný

ﻦﻳﺃ /´ayna/ kde

ﻦﻤ /min/

ﻦﻳﺃ ﻦﻤ /min 'ayna/ odkud

ﺖﻧﺍ /anta/ ty (pro muže)

ﺖﻧﺍ /anti/ ty (pro ženu)

Já jsem z… ... ﻦﻤ ﺎﻧﺃ

Ty jsi z… … ﻦﻤ ﺖﻧﺍ

dosaďte i on/ona/oni/ony je (jsou) z…

Všimněte si, že v těchto větách nepoužíváme sloveso "být".

Dobré ráno, jmenuju se Abdul. Jsem učitel. Jsem z Egypta. Jsem šťastný, nejsem smutný. Toto je můj dům. Tamto je moje zahrada.

.ﻲﻧﺎﺘﺴﺑ ﻚﻟﺗ .ﻲﺘﻴﺒ ﺎﺬﻫ .ﻦﻴﺯﺤ ﻻ ﺎﻨﺃ ﺪﻴﻌﺴ ﺎﻨﺃ .ﺮﺻﻤ ﻦﻤ ﺎﻨﺃ .ﺲﺮﺪﻤ ﺎﻨﺃ .ﻞﺪﺑﺍ ﻲﻤﺴﺍ ﺮﻴﺧﻠﺍ ﺡﺎﺑﺴ

Ahoj, jak se máš?

Mám se dobře, a ty?

Mám se dobře, jsem šťastný.

ﻚﻟﺤ ﻑﻴﻜ ﺎﺑﺤﺭﻤ

ﺖﻨﺍﻭ ﺮﻴﺨﺒ ﺎﻨﺍ

.ﺪﻴﻌﺴ ﺎﻨﺍ ﺮﻴﺨﺒ ﺎﻨﺍ

V osmé lekci trochu opustíme gramatiku a řekneme si spíše pozdravy, hlavní fráze apod.

Arabština má spoustu výrazů pro pozdravy, je na ně skutečně bohatá, když k tomu ještě připočtete hovorové výrazy, máme velmi bohatý jazyk.

Často používaným výrazem pro "ahoj" je ﺎﺑﺤﺭﻤ - čteme [mar7aban někdy: mar7aba]. Tento výraz říkají většinou nemuslimští Arabové (ne každý Arab musí být muslim a naopak!). Muslimové používají univerzální pozdrav ﻢﻜﻴﻠﻋ ﻢﻼﺴﻟﺍ - čteme [as-salámu 3aliykum častěji: 3aleykum]*. Odpověď na tento pozdrav je otočení těchto dvou slov, tedy: ﻢﻼﺴﻠﺍ ﻢﻜﻴﻟﻋ [3ali(e)ykumu s-salám]. Aby toho nebylo málo, tak se často jako taková nepřesná zkrácenina používá jenom ﻢﻼﺴ [salám].

ﺎﺒﺤﺮﻤ

ﻢﻜﻴﻟﻋ ﻢﻼﺳﻠﺍ

odpověď: ﻢﻼﺳﻠﺍ ﻢﻛﻴﻠﻋ

ﻢﻼﺴ

V arabštině se neříká doslovně "jmenuju se" ale "jméno moje".

Jmenuju se…

…ﻲﻤﺴﺍ [ismí]

jméno = ﻢﺴﺍ [ism]

moje = koncovka -í

Další ze zvláštností arabštiny je, že nepoužívají samostatná slova pro "moje" "tvoje", ale používají koncovky, které se spojí s daným slovem. Koncovka pro "můj, moje, ..." je /-í/. Proto zde máme /ismí/, což tedy není nic jiného než /jménomoje/.

Nejčastěji používaná fráze vůbec je: ﻚﻟﺤ ﻑﻴﻜ [kayf 7aluk]. V hovorovější arabštině se často říká [kíf 7alak]. V písmu to však nerozlišíme - neboť jak již víte, krátké samohlásky se nezaznamenávají a /í/ je totožné s /y/.

Doslovně arabština říká "já v dobru, já v pořádku". Pro mám se dobře se běžně používá ﺮﻴﺨﺒ ﺎﻨﺃ [´aná bi5air]. Slovíčko /´aná/ již známe, druhé slovíčko /bi5air/ lze rozložit na dvě části. První část /bi/ a druhou část /5air/. Ta druhá část totiž znamená "dobro". První část znamená "v". Máme také například pozdrav "dobré ráno", kde se /5air/ také vyskytuje:

dobré ráno: ﺮﻴﺨﻠﺍ ﺡﺎﺒﺴ [sabá7 al-5air] dosl. Jitro dobra.

*5 = ﺥ

7 = ﺡ