Prosinec 2007

15. lekce (změna 3an > 3ani, výslovnostní změny ´ilá, 3alá, fí; akuzativ, slovesná věta)

15. prosince 2007 v 21:04 | yefftom |  lekce
změny některých předložek před určitým členem
Některé předložky před určitým členem mění svůj tvar. Již jsme poznali změnu předložky ﻥﻣ, nyní se naučíme některé další, například:
o (někom) ﻥﻋ /3an/
o (nějakém) chlapci - ﺩﻠﻭ ﻥﻋ /3an waladin/
o (tom) chlapci - ﺩﻠﻭﻠﺃ ﻥﻋ /3ani l-waladi/
Předložka ﻦﻋ (o) se před určitým členem mění na ﻥﻋ /3ani/, přičemž "a" z určtiého členu při výslovnosti odpadá.
o dveřích - ﺐﺎﻠﺃ ﻥﻋ /3ani l-bábi/
o sešitu - ﺮﺗﻓﺪﻠﺃ ﻥﻋ /3ani d-daftari/
Někdy dochází k výslovnostním změnám, jde o předložky, které končí dlouhou samohláskou:
do - ﻰﻠﺇ /´ilá/
do školy - ﺔﺳﺮﺪﻣﻠﺍ ﻰﻠﺇ vyslovíme: [´ila l-madrasati]
Tato změna pochází z pravidla, že dlouhé zavřené slabiky (báb, nám, aj.) se ve výslovnosti zkarcují (bab, nam, ...).
Podobně také:
ﺔﻠﻭﺎﻂﻠﺍ ﻰﻠﻋ vyslovíme: [3ala ţ-ţáwilati]
ﻑﺼﻠﺍ ﻲﻓ vyslovíme: [fi ş-şaffi]
ﻑﺼtřída [şaffun]
Tedy: Předložka ﻥﻋ se před určitým členem mění naﻥﻋ [3ani] přičemž "a" z určtiého členu ve výslovnosti odpadá. Pokud předložka končí na dlouhou samohlásku, ta se ve výslovnosti zkrátí a odpadne (ve výslovnosti) písmeno "a" z určitého členu.
akuzativ (čtvrtý pád)
Umíme dva pády - nominativ a genitiv:
nominativ: al-bábu / bábun
genitiv: al-bábi / bábin
Nyní se naučíme poslední arabský pád - akuzativ. Tento pád má dvě základní funkce, přičemž v této lekci se naučíme jednu z nich. Akuzativ se tvoří pomocí pádové koncovky "a" (stejně jako je v nominativu "u" a v genitivu "i"):
akuzativ: al-bába / bában
Akuzativ s neurčitým členem píšeme pomocí alifu a dvou značek pro "a". Napíšeme dvakrát "a" nad poslední písmeno slova + alif (obvykle se dvě značky pro "a" nepíší a píše se pouze alif):
al-bába > ﺐﺎﺒﻠﺍ
bában > ﺎﺑﺎﺑ (dejte pozor: nečteme "bábá", jak se může zdát, ale "bában")
Akuzativ se používá po slovesech přechodných (= slovea, která se pojí se čtrvýtm pádem). Například:
viděl jsem obchodníka - ra´ajtu tádžiran
viděl jsem toho obchodníka - ra´ajtu t-tádžira
šel jsem do školy - đahabtu ´ilá madrasatan
šel jsem do té školy - đahabtu ´ila l-madrasata
Naučíme se některé slovesné tvary, abychom mohli tvořit věty s akuzativem:
šel jsem -ﺕﺒﻬﺫ [đahabtu]
šel jsi -ﺕﺒﻬﺫ [đahabta]
šla jsi -ﺕﺒﻬﺫ [đahabti]
šel -ﺐﻬﺫ [đahaba]
šla -ﺕﺒﻬﺫ [đahabat]
Ovšem pozor, toto sloveso se nepojí se čtvrtým pádem, takže "šel jsem do města" přeložíme "dahabtu ´ila l-madínati".
viděl jsem -ﺕﻴﺃﺭ [ra´ajtu]
viděl jsi -ﺖﻴﺃﺭ [ra´ajta]
viděla jsi -ﺕﻴﺃﺮ [ra´ajti]
viděl -ﻯﺃﺭ [ra´á]
viděla -ﺕﺃﺮ [ra´at]
vešel jsem -ﺖﻠﺨﺪ [da5altu]
vešel jsi -ﺖﻠﺨﺩ [da5alta]
vešla jsi -ﺖﻠﺨﺩ [da5alti]
vešel -ﻞﺧﺩ [da5ala]
vešla -ﺖﻠﺨﺩ [da5alat]
Upozorňuju, že i sloveso ﻞﺨﺩ (vešel, vstoupil) se pojí se čtvrým pádem:
vešel do laboratoře - ﺮﺑﺘﺧﻣ ﻞﺨﺩ [da5ala l-mu5tabara]
Přečtěte a přeložte tyto věty:
.ﺔﻨﻴﺩﻣﻠﺍ ﻰﻠﺇ ﺖﺒﻬﺫ
.ﺔﺳﺮﺩﻤ ﻞﺧﺩ
.ﺍﺩﻠﻭ ﺕﺃﺮ
.ﺎﺑﻠﻜ ﻯﺃﺮ
.ﺎﺗﻴﺑ ﺐﻬﺫ
řešení:
đahabtu* ´ila l-madínata - šel jsem* do města
da5ala madrasatan - vešel do školy
ra´at waladan - viděla chlapce
ra´á kalban - viděl psa
đahaba bajtan - vešel domů
  • lze přečíst také /đahabta, đahabti, đahabat/ - v textu bývá pro rozlišení uvedena koncová samohláska, popř. značka pro nepřístomnost samohlásky - ْ ). Pak se mění i význam slova.
slovesná věta
Slovesná věta je taková, kde podmět je vyádřen nějakým jménem (slovem). Například "Petr čte noviny. Pes běhá po dvoře). V arabštině v takových větách platí následující pořádek slov:
PŘÍSUDEK - PODMĚT - PŘEDMĚT (ve 4. pádě) - OSTATNÍ ČÁSTI VĚTY
Tedy například větu " Jan dnes jsem viděl mouchu" přeformujeme do arabského slovosledu jako:
viděl Jan mouchu dnes
viděl = přísudek - Jan = podmět - mouchu = předmět - dnes = zbylá část věty
Jako příklad uvedu tyto věty:
Ahmad šel do školy.
.ﺔﺳﺮﺩﻣﻠﺍ ﻰﻠﺇ ﺩﻣﺣﺍ ﺐﻬﺫ
(šel Ahmad do školy)
Pes viděl kočku.
.ﺔﻂﻗ ﺐﻠﻜﻠﺍ ﻯﺃﺮ
(viděl pes kočku)
souhrnná cvičení
I) Přeložte:
o tom psovi, o té kočce, v tom městě, do té školy, v té třídě, na tom stole, v tom domě, o tom chlapci, na té knize
II) Přeložte:
Viděl jsem nějakého chlapce. Vešel do třídy. Viděla zahradu. Šel jsi do Káhiry (ﺓﺭﻬﺎﻗ). Viděla jsi stěnu. Vešla do města. Šel jsem domů (do domu).
III) Přeložte:
Karím šel domů. Učitel viděl slunce. Lékař vešel na pole. Ten muž šel do té školy.
řešení:
I)
3ani l-kalbi, 3ani l-qiţţati, fi l-madínati, ´ila l-madrasati, 3ala ţ-ţáwilati, fi l-bajti, 3ani l-waladi, 3ala l-kitábi
II)
Ra´ajtu waladan. Da5ala şaffan. Ra´at bustánan. Dahabta ´ila l-qáhirati. Ra´ajta 7ayţan. Da5alat madínatan. Dahabtu ´ilá bajtin.
.ﺕﻴﺑ ﻰﻠﺇ ﺖﺑﻬﺫ .ﺔﻨﻴﺩﻣ ﺖﻠﺧﺩ .ﺎﻃﻳﺣ ﺖﻴﺃﺮ .ﺓﺮﻬﺎﻗﻠﺍ ﻰﻠﺇ ﺕﺒﻬﺫ .ﺎﻧﺎﺗﺳﺑ ﺕﺃﺮ .ﺎﻔﺻ ﻞﺧﺩ .ﺍﺩﻠﻭ ﺖﻴﺃﺮ
III)
Dahaba Karím ´ila l-bajti. Al-mudarrisu ra´á š-šamsa. Aţ-ţabíbu da5ala 7aqlan. Ar-radžulu dahaba ´ila l-madrasata.
.ﺔﺴﺮﺪﻣﻠﺍ ﻰﻠﺇ ﺐﻬﺫ ﻞﺠﺮﻠﺍ .ﻼﻗﺣ ﻞﺨﺩ ﺐﻴﺒﻄﻠﺍ .ﺲﻣﺷﻠﺍ ﻯﺃﺮ ﺲﺮﺩﻣﻠﺍ .ﺖﻴﺑﻠﺍ ﻰﻟﺇ ﻡﻳﺭﻜ ﺐﻬﺫ

14. lekce (slovesné tvary yûģadu, tûģadu)

3. prosince 2007 v 13:03 | yefftom |  lekce
Připomeňme si stavbu druhého pádu:
s neurčitým členem: (slovo) - i - n
s určitým členem: al - (slovo) - i
za dveřmi = wará´a bábin
za těmi dveřmi = wará´a l-bábi
před polednem = qabla Z-Zuhri
po poledni = ba3ada Z-Zuhri
ﺪﺠﻭﺗ ﻭ ﺪﺠﻭﻳ
Abychom konečně mohli začít stavět složitější věty, naučíme se dva slovesné výrazy jůdžadu a tůdžadu. Jde o obdobu německého "es gibt" nebo anglického "there is… there are…". Přičemž "jůdžadu" používáme pro mužský rod a "tůdžadu" pro ženský rod:
Na stole je kniha. Jůdžadu 3alá T-Táwilati kitábun. .ﺐﺎﺗﻛ ﺔﻠﻭﺎﻃﻠﺍ ﻰﻠﻋ ﺩﺠﻭﻳ
ale:
Kniha je na stole. Al-kitábu 3alá T-Táwilati. .ﺔﻠﻭﺎﻁﻠﺍ ﻰﻠﻋ ﺐﺎﺘﻜﻠﺍ
Za dveřmi je matka. Tůdžadu wará´a l-bábi ´ummun. .ﻢﺃ ﺏﺎﺑﻠﺍ ﺀﺍﺮﻭ ﺩﺠﻭﺘ
ale:
Matka je za dveřmi. Al-´ummu wará´a l-bábi. .ﺏﺎﺑﻠﺍ ﺀﺍﺭﻭ ﻢﻷﺍ
Všimněte si slovosledu těchto vět. Na prvním místě je tvar yúdžadu / túdžadu, pak následuje předložka (umístění) a nakonec podmět. Někdy přechází předložkový výraz (umístění). V tázacích větách předchází tázací slovo:
Co je pod psem? Mádhá jůdžadu ta7ta l-kalbi?
ﺐﻠﻜﻠﺍ ﺕﺤﺗ ﺩﺠﻭﻳ ﺍﺫﺎﻣ
Přeložte:
Na stole je barevná kniha. Ve městě je velká škola. Co je ve škole? Pod psem je kočka. Před městem je slon. Za dveřmi je slovník.
Řešení:
Júdžadu 3alá T-Táwilati kitábun mulawwanun. Túdžadu fí l-madínati madrasatun kabíratun. Mádhá júdžadu fí l-madrasati? Túdžadu ta7ta l-kalbi qiTTatun. Júdžadu ´amáma l-madínati fílun. Júdžadu wará´a l-bábi qámúsun.
Všimněte si však rozdílu:
V domě je kočka. .ﺔﻃﻗ ﺖﻳﺒﻠﺍ ﻲﻓ ﺪﺠﻭﻳ
ale:
Kočka je v domě. .ﺖﻳﺒﻠﺍ ﻲﻓ ﺔﻃﻗﻠﺍ
V druhém případě není použito výrazu "túdžadu", neboť říkáme, že kočka někde je, někde se vyskytuje. Zatímco v prvním případě říkáme, že někde je, někde existuje kočka. Nevím jak bych to jinak vysvětlil, stejně je tomu i v angličtině:
There is a cat in the house.
ale:
The cat is in the house.
Es gibt eine Katze im Haus.
ale:
Die Katze ist im Haus.
Hay un gato en la casa.
ale:
El gato está en la casa.