na Blog.cz

I toto schéma je velice zestručnělé!!

Toto je schematické rozdělení indoevropských jazyků. Zdůrazňuju, že je to velmi stručné!! Vybral jsem pouze ty "hlavní" jazyky (nejznámnější, nejrozšířenější) a vymřelé skupiny jazyků jsem neuváděl vůbec (rovněž vymřelé jazyky).

Řečtina, albánština a arménština tvoří samostatné skupiny - chybí tam ještě maďarština, finština, což snad časem doplním.

Blíží se výročí založení blogu (17.1.).

Ženský rod se skloňuje úplně stejně, pouze tá marbúta se v duálu změní na normální "t":

3ámila(tun) > 3ámilatáni

Mužský rod:

Ženský rod:

Dvojvýchodná jména:

Ženský rod vnější:

Mužský rod vnější:

Lomený plurál, trojvýchodná jména:

Lomený plurál, dvojvýchodná jména:

* Pokud následuje určitý člen ´al- (přičemž "´a" odpadá)

Množné číslo:

** Pokud následuje určitý člen ´al- (přičemž "´a" odpadá)

Dvojné číslo:

Zápor slovesného perfekta tvoříme pomocí částice "má":

Má katabtunna. Nenapsaly jste.

Jmenná věta je ta, kde přísudek je vyjádřen jménem nebo sponovým slovesem. V arabštině jsou dva druhy jmenných vět. Nejprve se podíváme na jmenné věty, kde podmět je na prvním místě a přísudek následuje za ním. Jde o věty typu "Dům je velký.". V arabštině se sloveso "být" v přítomném čase nevyjadřuje, takže tuto větu přeložíme do arabštiny "Dům velký.". Musíme si zapamovat, že podmět musí být v takových větách určený a přísudek neurčený (tedy: Ten-dům velký). Pokud je podmětem podstatné jméno, musí mít určitý člen.

Dům je velký. - Al-baytu kabírun.

Určeným podmětem může být také jméno, zájmeno osobní nebo zájmeno ukazovací.

Shrnutí:

1) podmět musí být určený (určitý člen, vlastní jméno, osobní nebo ukazovací zájmeno)

2) přísudek neurčitý

Muhamad je úředník. ... Mu7ammadu muwaZZafun.

Ona je dělnice. .............. Hiya 3ámilatun.

Toto je sešit. ................. Hádhá daftarun.

Pole je prostorné. .......... ´Al-7aqlu wási3un.

Na konci 10. lekce jsme překládali větu "Ta žena je šťastná". Překlad zní "´Al-mar´atu sa3ídatun.". Zdůrazňoval jsem, že podmět musí být určitý a přísudek neurčitý, kdyby podmět i přísudek byli určité - tedy: ´Al-mar´atu s-sa3ídatu, znamenalo by to "šťastná žena":

Ta kniha je nová. .........´Al-kitábu džadídatun.

Nová kniha. ................. ´Al-kitábu l-džadídatu (nebo: kitábun džadídatun)

Druhým typem jmenných vět je případ, kdy podmět je na druhém místě za přísudkem. Většinou jde o takovéto věty:

Tam je zahrada. ........... Hunáka bustánun.

Zde je ředitelství. ......... Huná ´idáratun.

V těchto případech, jak vidíte, má podmět neurčitý člen.

Příklady na jmenné věty:

Žák je pilný. ........................................ ´At-tilmídhu mudžtahidun.

Ten nový žák je pilný. ......................... ´At-tilmídhu l-džadídu mudžtahidun.

Matka je učitelka. ................................ ´Al-´ummu mudarrisatun.

Marie je inženýrka. .............................. Marjamu muhandisatun.

Ona je šikovná inženýrka. .................... Hiya muhandisatun máhiratun.

Ten vysoký muž je student. ................. ´Ar-radžulu T-Táwilatu Tálibun.

Zde je laboratoř. ................................... Huná mu5tabarun.

Tam jsou malí psi. ................................ Hunáka kilábun SaRíratun.

Ty dobré slovníky jsou velké. .............. ´Al-qawámísu l-džadídatu kabíratun.

(Připomínám, že zvířata a neživotné věci v plurálu k sobě pojí přídavné jméno v jednotném čísle ženského rodu - viz předchozí lekce. Proto: ´al-qawámísu l-džadídatu.)

3ámil^un: dělník, MnČís: 3ummál^un

3ámila^tun: dělnice (množné číslo od slova "dělnice" zatím neřešte)

wási3^un: prostorný

´idára^tun: ředitelství

muwaZZaf^un: úředník

O slovesné větě jsme si říkali již v 15. lekci. Přísudek (vyjádřený plnovýznamovým slovesem) stojí na prvním místě, zatímco podmět až na druhém:

PŘÍSUDEK - PODMĚT - PŘEDMĚT (4.p.) - ZBYTEK VĚTY

Takže například věta "Ahmad šel do školy." se přeloží:

Dhahaba A7madu ´ila l-madrasati.

Toto již známe z 15. lekce, nyní se ale naučíme něco nového. Sloveso, které stojí před podmětem je vždy v jednontém čísle, i když podmět je v množném:

Psi viděli kočku. .................................. Ra´á l-kilábu qiTTatan.

Přestože podmět je v množném čísle (´al-kilábu), sloveso před tímto podmětem je ve stejné osobě, ale v jednotném čísle (ra´á = viděl).

Zdůrazňuji, že osoba tohoto slovesa je shodná, pouze číslo je vždy jednotné. Takže pokud podmět bude v ženském rodě množného čísla, přísudek bude v ženském rodě, ale jednotného čísla.

Příklady na slovesné věty:

Pes vešel do domu. ................................... Da5ala l-kalbu baytan.

Psi vešli do domu. ..................................... Da5ala l-kilábu baytan.

Muž viděl obchodníka. .............................. Ra´á r-radžulu tádžiran.

Muži viděli obchodníka. ........................... Ra´á r-ridžálu tádžiran.

Složitější jsou věty, kde jsou přísudková slovesa dvě, to probereme v dalších lekcích.

Přeložte:

Dělnice šla na (´ilá) pole.

Dělníci šli na pole.

Ten vysoký dělník je dobrý.

Ta hezká dělnice je úřednice.

Viděl jsem knihu.

Muži viděli prostorné pole.

Řešení:

Dhahabat ´al-3ámilatu ´ilá 7aqlin. (nebo: ... ´ila l-7aqli)

Dhahaba l-3ummálu ´ilá 7aqlin. (nebo: ´ila l-7aqli)

´Al-3ámilu T-Tawílu džadídun.

´Al-3ámilatu l-džamílatu muhandisatun.

Ra´ajtu kitában.

Ra´á r-ridžálu 7aqlan wási3an.

Pokud za slovesem ve třetí osobě ženského rodu (dhahabat, ra´at, da5alat) následuje určitý člen ´al-, přidává se k tomuto slovesu "i", přičemž ´a z určitého členu odpadá:

da5alati l-qiTTatu (kočka vstoupila)

ra´ati l-´ummu (matka viděla)

dhahabati l-3ámilatu (dělnice šla)

Psát na blogu něco arabským písmem je hrozně problémová záležitost - něco napíšu, zveřejnim to a internet mi ty písmenka přehází, jako by se to psalo zleva doprava (napíšu bátik a internet to přeodí na kitáb). Takže sem si zvyknul psát to zleva dopava a internet to vždycky přeházel a bylo to normálně (napsal jsem madína a internet to přehodil na anídam).

Jenže teď sem si stáhnul novej internet a už se nic nepřehazuje.

A já se vás chci zeptat, jestli se vám arabský texty zobrazujou normálně nebo přeházeně???? Já teď ať se podivám kam se podivám, všude je to přeházený, takže nevim.

Já ávm řeknu, že provozovat tenhle blg neni vůbec jednoduchý - buď se mi úplně změní vzhled sám od sebe, nebo nemůžu zveřejňovat články a teď zase tohle přehazování nepřehazování písmenek.

1) Does he like reading?

2) Do our teachers use new methods for teaching?

3) Did she want to bump into him?

4) Had they stolen it?

5) Have you heard all that noise outside?

6) Had Mrs Gordson been very busy with her husband?

7) Will this marriage work out?

8) Did you think it was very easy?

9) Did she take her husband with her?

10) Did we spend many days there?

Utvořte z těchto vět otázky:

vzor: She is very busy. > Is she very busy?

1) He likes reading.

2) Our trachers use new methods for teaching.

3) She wanted to bump into him.

4) They had stolen it.

5) You have heard all that noise outside.

6) Mrs Gordson had been very busy with her husband.

7) This marriage will work out.

8) You thought it was very easy.

9) She took her husband with her.

10) We spent many days there.

1) la casa

2) el/la estudiante

3) la foto

4) la vida

5) el mano

6) el monedero

7) la radio

8) el guía

9) el taxista

10) el gusto

Jaký mají tato podstatná jména člen?

1) casa

2) estudiante

3) foto

4) vida

5) mano

6) monedero

7) radio

8) guía

9) taxista

10) gusto

Ještě než se dostanu k popisu typů množných čísel, je třeba určit, k čemu se používá <množné číslo>. Arabština totiž rozeznává čísla tři (singulár, duál, plurál). Množné číslo používáme pro tří a více věcí - nikoliv pro dvě věci (viz duál).

V arabštině se rozlišují dva druhy množných čísel - množné číslo vnější a vnitřní (též: lomený plurál). Množné číslo vnitřní nám, především zpočátku, potrápí paměť, neboť si každý takovýto tvar musíme pamatovat. Tvary lomeného plurálu jsou totiž tvořeny změnami uvnitř kmene slova - zejména pak samohláskovými změnami. Navíc existuje asi 50 typů tvoření lomeného plurálu, takže odvozování podle pravidel není zrovna nejlepší. Některá slova mají dvě možnosti lomeného plurálu.

Jako první příklad uvedu slovo pes (ﻛﻠﺐ), které z minulých lekcí již známe. Množné číslo má tvar: ﻛﻼﺏ[kilábun]. Další příklady na nám známých slovech:

ﻛﺗﺎﺏ (kniha) > ﻛﺗﺏ[kutubun]

ﺒﻳﺕ(dům) > ﺒﻴﻭﺖ[bujútun]

ﺮﺟﻞ (muž) > ﺮﺠﺎﻞ[ridžálun]

ﺟﻳﺩ (dobrý) > ﺟﺪﺪ[džududun]

ﻛﺒﻴﺭ (velký) > ﻛﺒﺎﺭ[kibárun]

ﻭﻠﺪ (chlapec) > ﺃﻭﻻﺩ[´awládun]

ﺳﺆﺍﻞ (otázka) > ﺃﺳﺋﻠﺔ [´as´ilatun]

ﺣﻗﻞ (pole) > ﺣﻘﻭﻞ[7uqúlun]

ﻟﺬﻴﺬ (chutný) > ﻠﺬﺍﺬ[liđáđun]

Záměrně jsem u všech těchto příkladů uváděl koncovky pro první pád s neurčitým členem. Taková slova se skloňují tak, jak jsme se to učili, tedy:

1. pád: kutubun (´al-kutubu)

2. pád: kutubin (´al-kutubi)

4. pád: kutuban (´al-kutuba)

Existují však i taková množná čísla, která tuto koncovku -un nemají, z nám známých slov je to například:

ﻗﺎﻣﻭﺲ (slovník) > ﻗﻭﺍﻣﻴﺲ[qawámísu]

ﺑﺴﺘﺎﻦ (zahrada) > ﺑﺴﺎﺗﻴﻥ[basátínu]

Jde o tzv. dvojvýchodná jména, která nepřibírají neurčitý člen. Skloňují se jinak, než jména trojvýchodná (která přijímají neurčitý člen). Dvojvýchodná jména skloňujeme takto:

1. pád: basátínu

2. pád: basátína

4. pád: basátína

Pokud ale dvojvýchodné jméno dostane určitý člen, stává se trojvýchodným a skloňujeme jej tak, jak jsme se učili:

1. pád: ´al-basátínu

2. pád: ´al-basátíni

4. pád: ´al-basátína

Musíme si tedy zapamatovat také to, zdali jde o jméno dvojvýchodné nebo trojvýchodné. U slovíček to naznačím tak, že jednoduše neuvedu neurčitý člen, zatímco u ostatních ho uvedu, případně na to i upozorním.

ﺳﻜﻴﻦ [sikkínun] nůž, MnČís: ﺳﻜﺎﻛﻴﻥ[sakákínu] (v množném čísle jde o slovo dvojvýchodné)

ﻧﻮﺮ [núrun] světlo, MnČís: ﺃﻧﻭﺍﺮ[´anwárun]

ﻅﻞ [Zillun] stín, MnČís: ﻅﻼﻞ[Zilálun]

ﻁﺎﻟﺐ [Tálibun] student, MnČís: ﻃﻼﺐ[Tullábun]

Přeložte:

od toho studenta, od těch studentů

o (nějakém) noži, o tom noži, o (nějakých) nožích, o těch nožích

Viděl jsem (nějaké) nože. Viděl knihu o (nějakých) nožích.

Řešení:

mina T-Tálibi, mina T-Tullábi

3an sikkínin, 3ani s-sikkíni, 3an sakákína, 3ani s-sakákíni

Ra´ajtu sakákína. Ra´á kitában 3an sakákína.

Říkali jsme si, že přídavné jméno se s podstatným shoduje. Nyní však musíme dát pozor na fakt, že množná čísla zvířat a věcí, jsou gramaticky považována jednotné číslo ženského rodu!

V takovém případě se již přídavné jméno neshoduje:

noví psi: kilábun džadídatun / ´al-kilábu l-džadídatu

hezké nože: sakákínu džamílatun / ´as-sakákínu l-džamílatu

Jelikož je podstatné jméno v množném čísle neživotné (zvířata, věci), přídavné jméno vztahující se k němu má tvar jednotného čísla ženského rodu.

Viděl jsem barevné knihy.

Ra´ajtu kutuban mulawwanatan.

ﻣﻠﻭﻧﺔ ﻛﺘﺒﺎ ﺭﺃﻳﺕ

Viděl jsem ty barevné knihy.

Ra´ajtu l-kutuba l-mulawwanata.

ﺍﻠﻤﻠﻭﻧﺔ ﺍﻠﻜﺗﺐ ﺮﺃﻳﺖ

ﻋﺮﺒﻲ [3arabíjun] arabský, arab, MnČís: ﻋﺭﺏ[3arabun]

ﻁﻭﻴﻞ [Tawílun] dlouhý, MnČís: ﻃﻭﺍﻞ[Tiwálun]

ﻠﻃﻴﻒ [laTífun] milý, příjemný, MnČís: ﻠﻂﻔﺎﺀ[luTafá´u] (dvojvýchodné!)

ﻗﺪﻳﻢ [qadímun] starý, MnČís: ﻗﺪﻣﺎﺀ[qudamá´u] (dvojvýchodné!)

ﺻﻐﻴﺭ [SaRírun] malý, mladý, MnČís: ﺻﻐﺎﺮ[SiRárun]

Přeložte (bez určitých členů):

arabské slovníky, staří muži, milá matka, mladý student, staří Arabové, staří psi, dlouhé nože, příjemný stín, barevný obraz, barevné zahrady, nový strop, nový stůl

Řešení:

qawámísu 3arabíjatun

ridžálun qudamá´u

´ummun laTífatun

Tálibun SaRírun

3arabun qudamá´u

kilábun qadímatun

sakákínu Tawílatun

Zillun laTífun

Súratun mulawwanatun

basátínu mulawwanatun

saqfun džadídun

Táwilatun džadídatun