Březen 2008

22. lekce (text, přivlastňovací zájmena, ukazovací zájmena, slovesa "kána, zára")

31. března 2008 v 18:39 lekce
Tuto lekci začnu textem. Bude v něm dost nových slov a nové gramatiky, takže až ho budete louskat, tak mrkejte do poznámek pod textem, slovíček a do výkladu gramatiky k této lekci.
poznámky k textu:
1. věta: nazálná fí… (ubytovali jsme se v…)
2. věta: kána l-funduqu kabíran wa mumtázan (hotel byl velký a vynikající/výborný)
! "kána" (byl) se pojí s akuzativem, proto "kána mumtázan"
3. věta: 3alá šáTi´i nahri n-níli (na břehu řeky Nilu)
4. věta: 3áSimatu miSra (hlavní město Egypta)
! miSr je dvojvýchodné jméno
5. věta: hiya ´akbaru madínatin (je největším městem…)
6. věta: bákiran = časně, brzy
7. věta: ba7athná 3an = hledali jsme
sakani ´iqámatiná = bydlení našeho pobytu
9. věta: 3ášir = desátý
10. věta: 3ádatan = obvykle, saríráni = dvě postele, 5izánatáni = dvě skříně
12. věta: rakibná l-džamala = jeli jsme na velbloudovi
! rakiba (jet na, řídit) se pojí s akuzativem => proto "rakibná l-džamala"
> podobně jako následující "sami3ná l-´a5bára"
tardžamnáhá = přeložili jsme ji ("věty" jsou stejně jako "psi", "města" apod. považovány za jednotné číslo ženského rodu, proto "tardžamná" - "ji")
minhá = z ní
´ilá baytiná = do našeho domu
nová slovíčka, která najdete v textu:
nazala = ubytoval se
miSr = Egypt
kána = byl
mumtáz = výborný, vynikající
džiddan = velmi
šáTi´ (pl.: šawáTí´) = břeh
´akbaru = největší (+ genitiv)
3álam = svět
waSala = dorazil, dospěl
bákiran = brzy, časně
ba7atha 3an = hledal (je to jedno ze sloves, které se pojí s nějakou předložkou - zde "3an")
sakan = bydlení
´iqáma = pobyt
Rurfa (pl.: Ruraf) = pokoj
3ášir = desátý
sarír (´asirra) = postel
5izána (pl.: 5azá´inu) = skříň
maTba5 = kuchyň
má´ida (pl.: mawá´idu) = jídelní stůl
findžán (pl.: fanádžín) = šálek
Sa7n (pl.: Su7ún) = talíř
mil3aqa (pl.: malá3iqu) = lžíce
sikkín (pl.: zakákán) = nůž
šawka (át) = vidlička
zára = navštívil (zurná = navštívili jsme)
marqaS = taneční podnik
samak (pl.: ´asmák) = ryby (kolektivum)
tardžama = přeložil
tšíkíy = český
waqa3a = spadl
džumhúríya = republika
/Pokud jsem zapomněl napsat nějaké slovíčko z textu, kterému nerozumíte, tak mi řekněte./
přivlastňovací zájmena
Přivlastňovací zájmena v arabštině fungují úplně jinak než například v češtině. V češtině řekneme "můj dům". Ale v arabštině řekneme "důmmůj, důmtvůj, důmjeho…". Přidáváme za slova , která zde nabývají významu přivlastňovacích zájmen.
můj dům = baytí
tvůj dům = baytuka
tvůj dům = baytuki (pro ženský rod)
jeho dům = baytuhu
její dům = baytu
náš dům = baytu
váš dům = baytukum
váš dům = baytukunna (pro ženský rod)
jejich dům = baytuhum
jejich dům = baytuhunna (pro ženský rod)
Všimněte si, že před "-í" odpadá pádová koncovku "-u":
bayt + í => baytí, ALE:
bayt + u + ka
bayt + u + ki
bayt + u + hu ATD.
Další příklady:
moje postel - sarírí
jeho postel - saríruhu
můj nůž - sikkíní
jejich nůž - sikkínuhum
Pozor, v písmu se koncové "-a(t)" pro ženský rod mění na normální "t"!
Pokud chceme říct "v jeho domě", musíme říct "fí baytihi". Ve druhém pádě (po písmeni "i") se totiž "hu, hum, hunna" mění na "hi, him, hinna". Tedy:
na jeho břehu = 3alá šáTi´ihi
v jejich posteli = fí sarírihim
pod jeho nožem = ta7ta sikkínihi
v jejich skříni = fí 5izánatihinna
Ještě jednou pomaleji (pokud to není jasné):
jeho postel = SARÍR (postel) + U (první pád) + HU (jeho) => saríruhu
v jeho posteli:
FÍ SARÍR + I (druhý pád kvůli předložce "fí") + HI (u se změnilo na "i")
=> fí sarírihi
Jenom bych ještě uvedl, že ta samá zájmena se používají u sloves v případech typu "viděl jsem ho, přeložil je…". Jeden takový případ máme i v textu:
tardžamnáhá
tardžama = přeložil => tardžamná = přeložili jsme
připojíme "há" a máme z toho "přeložili jsme ji/je".
(Tohle však budu ještě zmiňovat v dalších lekcích…).
slovesa kána, zára
Nyní poprvé budu zmiňovat nějaká nepravidelná slovesa. To je dáno tím, že arabština moc nepravidelných sloves nemá. Skutečně nepravidelná jsou asi čtyři slovesa. Jinak máme takové skupiny nepravidelných sloves, kde tyto nepravidelnosti jsou velmi pravidelné.
Nyní si vyčasujeme sloveso "kána" v jednotném čísle:
kuntu (byl jsem)
kunta (byl jsi)
kunti (byla jsi)
kána (byl)
kánat (byla)
Stejně se časuje i například "zára":
zurtu (navštívil jsem)
zurta (navštívil jsi)
zurti (navštívila jsi)
zára (navštívil)
zárat (navštívila)
Musím vás upozornit, že sloveso "kána" se pojí s akuzativem! Proto máme například:
Kána l-waladu SaRíran. (chlapec byl malý)
Kuntu munza3idžan. (byl jsem nervozní)
kánat qáhira džamílatan (Káhira byla pěkná)
ukazovací zájmena v jednotném čísle
Z desáté lekce si připomeňme jak vypadají ukazovací zájmena.
pro blízký předmět:
tento = hádhá
tato = hádhihi
pro vzdálený předmět:
tamten = dhálika
tamta = tilka
Nyní chci, abyste si uvědomili, jak se řekne "tyto sešity". Jak víme, sešit je [daftar] a sešity jsou [dafátiru]. Dále taky víme, že množné číslo zvířat a věcí je považováno za jednonté číslo ženského rodu, takže teď už víme všechno potřebné ....
tyto sešity = [hádhihi d-dafátiru]
tito psi = [hádhihi l-kilábu]
tamty prospisky = [tilka l-´aqlámu]
tamty slovníky = [tilka l-qawámísu]
Dále bych taky rád připomněl tento rozdíl:
Toto je sešit. = [hádhá daftarun]
tento sešit = [hádhá d-daftaru]
=> ten rozdíl je ve členech, pokud s ukazovacím zájmenem použijeme neurčitý člen, je z toho věta typu "toto je... tamti jsou...". Pokud ale použijeme určitý člen, pouze ukazujeme na ten daný -určitý- předmět.
Pokud si chcete více procvičit ukazovací zájmena (nebo se naučit další) tak si projděte tento článek:
No… tahle lekce je celkem obsáhlá, takže ty další zkusím udělat stručnější

21. lekce (perfektum pravidelných sloves)

18. března 2008 v 19:10 | yefftom |  lekce
Než začneme novou gramatiku a slovíčka, tak si zkuste tento "test".:
1) Přeložte:
šel jsem, viděl jsi, šla jsi, viděl, šla, vešel jsem, vešel jsi, vešla jsi, vešel vešla
2) Jak se bude správně číst slovo "ba7r" v těchto větách:
a) Hunáka /ba7r/.
b) Ra´aytu /ba7r/.
c) Huwa fí /ba7r/
3) vyskloňujte slova:
samaka, basátínu (dvojvýchodné), nahr, sábi7, qawámísu (dvojvýchodné)
(Správné řešení dám do rubriky "řešení".)
----------------------------------------------------------------------------------
A teď můžeme pokračovat! V této lekci se naučíme časovat slovesa v minulém prostém čase. Něco již umíme z patnácté a sedmnácté lekce, kdy jsme mluvili o slovesných větách. Tím už máme skoro polovinu práce za sebou!! Umíme časovat slovesa v jednotném čísle:
dhahabtu, dhahabta, dhahabti, dhahaba, dhahabat(-i)
da5altu, da5alta, da5alti, da5ala, da5alat(-i)
Nyní si vše ukážeme a vysvětlíme na slovese Talaba (žádat, objednat si):
Tento tvar (Talaba) obvykle najdeme ve slovníku, ovšem není to infinitiv! Doslova tento tvar znamená "žádal". Od tohoto nejjednoduššího tvaru vytvoříme další:
Talaba - žádal // Talab + a
Talabat - žádala // Talab + at
Talabta - žádal jsi // Talab + ta
Talabti - žádala jsi // Talab + ti
Talabtu - žádal jsem // Talab + tu
Toto je nám již více méně známé z patnácté lekce. Nyní se podíváme na množné číslo:
Talab - žádali jsme
Talabtum - žádali jste
Talabtunna - žádaly jste
Talabú - žádali*
Talabna - žádaly
* Všimněte si, jak se píše /Talabú/ - po wow následuje tzv. krycí alif, který se nečte, ale píše.
Nyní zkuste stejným způsobem vyčasovat nám známá slovesa "dhahaba, da5ala, saba7a"!!
Naučíme se další nová slovesa:
darasa (učil se)
3amila (pracoval)
kataba (napsal)
la3iba (hrál)
7asuna (byl hezký)
Všimněte si, že první samohláska v těchto slovesech je "a", poté následuje buď "a", "i" nebo "u". Pak následuje poslední souhláska slovesa a za ní se napojují slovesné koncovky. Vyčasujeme si ještě například sloveso <kataba> (napsal):
napsal jsem = katabtu
napsal jsi = katabta
napsala jsi = katabti
napsal = kataba
napsala = katabat
napsali jsme = katab
napsali jste = katabtum
napsaly jste = katabtunna
napsali = katabú
napsaly = katabna
Nyní si můžeme ukázat jednotlivá slova na větách:
Chlapec si hrál v parku.
La3iba l-waladu fi l-7adíqati.
Učili jsme se ve škole.
Darasná fi l-madrasati.
Matka pracovala na poli.
3amilati l-´ummu fi l-7aqli.
V této poslední větě má "pracovala" tvar "3amilati". Přidali jsme ke slovesu hlásku "i", aby odpadl alif z následujícího určitého členu. Ze stejného důvodu přidáváme hlásku "u" ke tvarbu "katabtum, 3aimltum, …" pokud následuje určitý člen:
Vešli jste do mešity. > Da5altumu l-masdžida.
(nezapomeňte že sloveso "da5ala" se pojí se čtvrtým pádem - proto l-masdžida)
Slyšeli jste tu zprávu. > Sami3tumu l-5abara.
slyšel = sami3a
zpráva = 5abar (plurál: ´a5bár)
Nyní zkuste přeložit tyto věty:
Ryba plavala v moři. Chlapec plaval v řece. Matka slyšela zprávy. Napsal jsem knihu. Rodina si žádala snídani. Učili se arabštinu. Hráli jste si v parku a doma.Vstoupila jsi do mešity.
Řešení:

20. lekce (opakování, nová slovní zásoba)

16. března 2008 v 19:55 | yefftom |  lekce
Ve dvacáté lekci chci, abychom si zopakovali co jsme se již učili a zároveň abychom se naučili novou slovní zásobu. Celou lekci vytvořím tímto stylem. Vždy uvedu nějakou větu, na níž lehce zopakuji pravidla, výslovnost apod. a pak tutéž větu obměním novými slovíčky (která se naučíte).
(1)
Jako první jde ve větě sloveso a po něm podmět věty. (dhahaba l-waladu...)
Pokud po "´ilá" následuje určitý člen, vyslovujeme [´ila l-...] (´ila l-madínati)
saba7a = plaval
as-samaka = ryba
an-nahr = řeka
Zde si ještě připomeneme, že pokud za slovesem v ženském rodě jednotném čísle a perfektním tvarem (= dhahabat - šla, saba7at - plavala) následuje určitý člen, přidáme ke slovesu koncovku "i" a pak čteme: [saba7ati s-samakatu, dhahabati t-tilmídhu, ...]
Stejně jako ´ilá se chová i fí, takže [fi n-nahri] (krátce)
(2)
I když je podmět v množném čísle, sloveso stojící před ním je v jednotném čísle (téhož rodu).
Talaba = žádal, objednal si
al-3awá´ilu = rodiny (plurál od al-3á´ila)
al-fuTúr = snídaně
al-Rurfa = pokoj
(3)
jmenná věta - podmět je určený (ar-radžulu T-Tawílu) a přísudek neurčený (qawíyun).
al-báchira = parník
sábi7 = plovoucí
wasaT = střed
al-ba7r = moře
"fí wasaTi l-ba7ri" = "uprostřed moře"
(4)
Množné číslo věcí a zvířat je považováno za jednotné číslo ženského rodu, proto "kutuban mulawwanatan".
Přechodná slovesa se pojí s předmětem ve čtvrtém pádě - ra´aytu kutuban mulawwanatan
ištaraytu = koupil jsem
wurúd = květiny, růže (plurál od ward)
3adíd = četný, mnohý
(5)
Slovesný tvar "túdžadu" (je, vyskytuje se, existuje) používáme pro ženský rod. Pro mužský rod máme "júdžadu".
dáchila = uvnitř
al-qiTár = vlak
atháth = nábytek

cvičení 2 /4/

16. března 2008 v 13:08 | yefftom
Má hádhá? Hádhá fíl.
Hádhá kitáb.
Huwa mudarris.
Man mudarris?
Hádhá mudarris.

cv. 2 /4/ (věty bez slovesa "být")

16. března 2008 v 13:05 | yefftom
Přeložte tyto věty:
Co je toto? Toto je slon.
Toto je kniha.
On je učitel.
Kdo je učitel?
Toto je učitel.
(Poznámka: věty jsou jednoduché proto, že odpovídají čtvrté lekci v mém "kurzu" arabštiny.)

Zdarma kurz perštiny online i s výslovností...

16. března 2008 v 12:36 kurz perštiny online
Je to sice v angličtině, ale jinak moc fajn!!!

abeceda - rozdíly od arabštiny

16. března 2008 v 12:32 | yefftom |  ~FÁRSÍ (perština)~
Abeceda perštiny je převzatá z arabštiny. Má však nějaké rozdíly ve čení písmen. Jelikož perština má mnohem méně souhlásek než arabština, vznikly rozdíly ve čtení některých psímen. Navíc jsou zde i písmena, která arabština nemá, takže ve výsledku je abeceda perštiny bohatší, co se psaného projevu týče. Toto je seznam písmen i s jejich výslovností:
Toto jsou písmena, která existují i v arabštině (kde se ale některá z nich čtou jinak). Pak jsou tu ještě písmena, která v arabštině nejsou:
Na prvním obrázku si můžete všimnout, že například perské "s" lze zapsat třemi způsoby. Není žádné pravidlo kdy se který používá, v každém slově to může být jinak. To je ovlivněno tím odkud které slovo bylo převzato, jak se vyvíjelo apod. Je to podobný případ jako české "ú" a "ů", které zde máme z historických důvodů...

19. lekce (text)

16. března 2008 v 11:59 | yefftom |  lekce
V 19. lekci použiju text, abychom mohli uplatnit všechny námi osvojené znalosti a abychom se naučili nějaká nová slova. Nechci kopírovat text u učebnice, ale zároveň se bojím sám skládat nějaké delší souvislé texty, aby to nebylo špatně. Takže ten text z učebnice pouze trochu pozměním :D V textu budou věci o kterých jsem ještě nemluvil, takže si pak pročtěte poznámky pod textem ;)
talámídhu: množné číslo od "tilmídh" (žák)
qaríba: blízká, blízko
baytuná: náš dům, takže: hiya qaríbatun min baytuná = je blízko do našeho domu
džiddan: hodně, velice
fí s-saá3ati s-sádisati: v šest hodin
bada´ati: začala
al-7iSSatu l-´úlá: první hodina (vyučovací)
thumma: pak
mithla: jako
Sadíq: kamarád, přítel
mašhúr: známý
qara´ná kutuban: četli jsme knihy
ba3da l-7iSSati s-sádisati: po šesté hodině (vyučovací)
katabtu l-wádžiba: napsal jsem úkol
aSdiqá´í: moji přátelé, moji kamarádi
al-7adíqa: park

18. lekce (ženský rod formální, ženský rod přirozený, shoda přívlastku s podstatným jménem)

16. března 2008 v 11:13 | yefftom |  lekce
V 18. lekci si řekneme něco více o ženském rodě v arabštině a o shodě přívlastku s podstatným jménem. Začnu pro zápis arabským písmem používat obrázky, takže už se to nikomu nebude různě prohazovat, převracet... což mě dost štvalo!
ženský rod formální
Ten už známe ze sedmé lekce, kde jsem mluvil o tvoření ženského rodu z mužského. Takový rod se tvoří pomocí tá marbúty a má koncovku "-a(t)".
Například tato slova jsou ženského rodu formálního:
madína (město)
šawka (vidlička, trn)
qiSSa (povídka)
má´ida (jídelní stůl)
Pokud za těmito slovy následuje přídavné jméno (které se k nim vztahuje), má rovněž koncovku "-a(t)".
ženský rod přirozený
Kromě formálního máme i přirozený. Ten se chová úplně stejně jako ten formální, pouze ho na první pohled nepoznáme. Nemá totiž koncovku "-a(t)". Například slovo "matka" je přirozeně ženského rodu. To platí i v arabštině, kde se matka řekne "´al- ´ummu":
dobrá matka: [´al- ´ummu l-džajjida(tu)]
Nebo slovo "nevěsta" je rovněž přirozeně ženského rodu, ale nekončí tá marbútou:
[ăarús(un)]
pěkná nevěsta: [´al-ăarúsu l-džamíla(tu)]
Stejně i slova:
dcera (bint)
sestra (ucht)
stařena (3adžúz)
U těchto slov je to snadno pochopitelné neboť se jedná o bytosti přirozeně ženské. Podobně je tomu i se jmény pro osoby ženského rodu (Marie, Suád...). Dále sem patří jméná většiny zemí a měst (například Dimašqu, miSru, bráR, ...).
Takže pokud chceme říct "Praha je hezká!" musíme si uvědomit, že jde o ženský rod přirozený a tudíž:
bráR džamíla(tun):
Pak sem ještě patří párové části těla (yad - ruka, ridžl - noha, 3ayn - oko, ´udhn - ucho).
No a poslední skupinou slov ženského rodu formálního jsou taková slova, která si musíme pamatovat. Například:
dům (dár)
cesta (Taríq)
válka (Harb)
slune (šams)
nebe (samá´)
pramen (3ayn)
studna (bi´r)
trh (súq)
vítr (ríH)
oheň (nár)
peklo, pekelný oheň (džahím)
shoda přívlastku s podstatným jménem
Jak už jistě víme, pokud je podstatné jméno v ženském/mužském rodě, musí být přídavné jméno stojící za ním také v ženském/mužském rodě. Toto však platí v jednotném čísle!! V množném čísle nastávají některé změny:
!!! Množné číslo zvířat, věcí je považováno za jednotné číslo ženského rodu. Takže i když se zdá, že slovo "kiláb" (jak víme, psi) je mužského rodu, není to tak! Ve skutečnosti se jedná o množné číslo zvířat a proto je ženského rodu. Takže pak máme:
pěkní psi = kilábu l-džamíla(tu)
silní psi = kilábu l-qawíya(tu)
Kdybychom spojení "kilábu l-qawíyatu" chtěli nahradit osobním zájmenem, museli bychom ho logicky nahradit zájmenem ..................................... "hiya"! (= ona). Nikoliv "hum", neboť se jedná o jednotné číslo ženského rodu (formálního).
Další příklady:
stará města = ´al-mudunu l-qadímatu
odborné kinhy = ´al-kutubu l-mutakhaSSiSatu
zastřešené domy = ´al-buyútu l-masqúfatu
orientální olivy = ´az-zaytúnu š-šarqíyatu
obtížné věty = ´al-džumalu S-Sa3batu
Tak doufám že je všechno v dnešní lekci jasné a taky doufám že oceníte tu práci kterou jsem si dal s těma obrázkama :D Aspoň se ta písmena nebudou různě prohazovat apod. Teď uaž to bude napevno!

ukazovací zájmena

15. března 2008 v 12:11 | yefftom |  MODERNÍ SPISOVNÁ ARABŠTINA
Rozlišujeme ukazovací zájmena pro blízký nebo vzdálený předmět a pro ženský nebo mužský rod a pro jednotné, dvojné a množné číslo:
blízký předmět
mužský rod: hádhá
ženský rod: hádhihi
Tento muž. Hádhá r-radžulu.
Tato matka. Hádhihi l-´ummu.
mužský rod dvojné číslo: hádháni (hádhajni)
ženský rod dvojné číslo: hátáni (hátajni)
Tito dva muži. Hádháni r-radžuláni.
Tyto dvě matky. Hátáni l-´ummáni.
Viděl tyto dva muže. Ra´á hádhajni r-radžulajni.
Viděl tyto dvě matky. Ra´á hátajni l-´ummajni.
množné číslo: há´ulá´i
Tito muži. Há´ulá´i r-ridžálu.
Tyto matky. Há´ulá´i l-´ummahátu.
vzdálený předmět
mužský rod jednotné číslo: dhálika
ženský rod jednotné číslo: tilka
Tamten muž. Dhálika r-radžulu.
Tamta matka. Tilka l-´ummu.
mužský rod dvojné číslo: dhánika (dhajnika)
ženský rod dvojné číslo: tánika (tajnika)
Tamti dva muži. Dhánika r-radžuláni.
Viděl tamty dva muže. Ra´á dhajnika r-radžulajni.
Tamty dvě matky. Tánika l-´ummáni.
Viděl tamty dvě matky. Ra´á tajnika l-´ummajni.
množné číslo: ´ulá´ika
Tamti muži. ´Ulá´ika r-ridžálu.
Tamty matky. ´Ulá´ika l-´ummahátu.
Uvedu ještě tabulku, kde vložím obrázky, abyste viděli jak se to píše. Dejte pozor! Vše píšu vokalizovaně, neboť u některých ukazovacích zájmen se pro dlouhé á používá malý svislý alif, nikoliv klasický alif!

Další příklady:
Tento kluk. Hádhá l-waladu.
Toto je kluk. Hádhá waladun.
Toto je ten kluk. Hádhá huwa l-waladu.
Tato dívka. Hádhihi l-bintu.
Toto je dívka. Hádhihi bintun.
Toto je ta dívka. Hádhihi hiya l-bintu.
Tito dva žáci. Hádháni t-tilmídháni.
Toto jsou dva žáci. Hádháni tilmídháni.
Viděl jsem tyto dva žáky. Ra´ajtu hádhajni t-tilmídhajni.
Tyto dva sešity. Hátáni l-kurrásatáni.
Toto jsou dva sešity. Hátáni kurrásatáni.
Píšu o těchto dvou sešitech. ´Aktubu 3an hátajni l-kurrásatajni.
Tato auta. Há´ulá´i s-sajjáráti.
Toto jsou auta. Há´ulá´i sajjáráti.
Toto jsou ta auta. Há´ulá´i hiya s-sajjáráti.
Tamta kniha. Dhálika l-kitábu.
Tamto je kniha. Dhálika kitábun.
Tamto je ta kniha. Dhálika huwa l-kitábu.
Tamto slunce. Tilka š-šamsu.
Tamto je slunce. Tilka šamsun.
Tamto je to slunce. Tilka hiya š-šamsu.
Tamty dva domy. Dhánika l-bajtáni.
Tamto jsou dva domy. Dhánika bajtáni.
Chtěl tamty dva domy. ´Aráda dhajnika l-bajtáni.
Tamty dvě města. Tánika l-madínatáni.
Tamto jsou dvě města. Tánika madínatáni.
Chce tamta dvě města. Yurídu tajnika l-madínatajni.
Tamty růže. ´Ulá´ika l-wurúdu.
Tamto jsou růže. ´Ulá´ika wurúdun.
Tamto jsou ty růže. ´Ulá´ika hiya l-wurúdu.

rozkazovací způsob

15. března 2008 v 10:56 | yefftom |  ~ENGLISH~
Rozkazovací způsob tvoříme v angličtině zcela jednoduše.
Všimněte si, že infinitiv většiny anglických sloves je s "to":
dělat = to do
mluvit = to speak, to talk
psát = to write
Rozkazovací způsob vytvoříme tak, že odtrhneme toto "to":
Dělej! = Do!
Mluv! = Speak! Talk!
Piš! = Write!
Řekni to! Say it!
Ukažte mi ten papír! Show me the paper!
Promiňte mi! Excese me!
Přestaň! Stop!
Záporný rozkazovací způsob se tvoří pomocí "don´t" (do not):
Nedělej! Don´t do!
Nemluv! Don´t speak!
Nepiš! Don´t write!
Neříkej to! Don´t say it!
Neukazuj mi ten papír! Don´t show me the paper.
Nepřestávej! Don´t stop!
Samozřejmě se nerozlišuje tykání nebo vykání.
Nepiš = Nepište
Don´t write = Don´t write

minulý čas (past simple)

8. března 2008 v 14:50 | yefftom |  ~FÁRSÍ (perština)~
osobakoncovkapříklad (raftan - jít)
já (man)-am
ty (tó)
on/ona (ú)(žádná koncovka)
my (má)-ím
vy (šomá)-íd
oni (ánhá/íšán)-and

osobní zájmena

8. března 2008 v 14:30 | yefftom |  ~FÁRSÍ (perština)~
man
ty
on/ona
ú
my
vy
šomá
oni
ánhá
íšán
"ánhá" se používá, když mluvíme o více osobách (oni, několik osob). "íšán" se používá jako vykání více osobám. Stejně tak se může "šomá" použít jako vykání pro jednu osobu (místo "tó").