Duben 2008

arabština na internetu

29. dubna 2008 v 18:35 | yefftom یافتوم いぇふとむ ефтом |  MODERNÍ SPISOVNÁ ARABŠTINA
Vzhledem k tomu, že mi často přicházejí dotazy na nějaké stránky s poslechem arabštiny, jsem se rozhodl udělat menší seznam stránek, kde můžete slyšet/vidět arabštinu. Případně mi prosím pošlete odkazy i na další stránky - děkuju :)
Tady můžete číst, poslouchat, sledovat…
Kurz arabštiny pro začátečníky (ale v angličtině).
Asi nejlepší stránka na vyhledávání článků (všechny jsou namluvené).
Tady si můžete vybrat z několika témat a číst/poslouchat.
ARABSKÁ TELEVIZE ONLINE :) Asi nejlepší stránka na poslech arabštiny! Vyberte si, co chcete sledovat...

26. lekce (opakování, tázací slova)

27. dubna 2008 v 19:55 lekce
Nejdřív zkuste přeložit tyto věty (neměl by to být žádný problém). Než začnete, tak se ujistěte, že si pamatujete toto:
Nejprve stojí sloveso (které je na začátku věty vždy v jednotném čísle, i když podmět je v množném) a za ním jde podmět. Pokud následuje ještě nějaké sloveso, shoduje se již plně s podmětem i v čísle.
(viz 17. lekce)
Opustili jsme jeho pokoj.
Unavila se a šla do svého (jejího) domu.
Psi si sedli na mou tašku (7aqíba) a jedli chleba (5ubz).
Učitelky se dotkly země a kopaly novou jámu (7ufra).
Umyl jsem si své (moje) ruce.
Zde je správné řešení, dole jsou jednotlivé věty rozebrány slovo po slově:
Nyní přeložte tyto věty do arabštiny (mimochodem, tyto věty jsem vybral z páté lekce učebnice moderní spisovné arabštiny I. dílu).
Jsi učitel? Ne, jsem inženýr. Je on rolník? Ano, on je rolník. (jednoduché, že?)
Kdo jsi ty? Já jsem inženýrka. A je ona úřednice? Ne, ona je dělnice.
On je známý profesor. On je zde.
Já jsem nový žákyně a on je nový žák.
Jsi ty rolnice?
Zde je velký jídelní stůl.
Je tam voda?
Ne, tam je čaj. Je studený.
Jsou tam lvi nebo psi? Tam jsou velcí lvi.
Jako vždy uvedu řešení (neznámá nebo málo procvičovaná slova jsem vokalizoval, takže se je můžete případně i doučit):
(Jinak sorry, že neumim psát rovně :D, snad to nějk přečtete... )
Tak, to by mohlo na zopakování a procvičení stačit. Nyní se podíváme na něco nového.
Jak víme, zjišťovací otázka je uvedena částicí "hal". Doplňovací otázka (na kterou nelze odpovědět ano/ne) je uvedena obvykle tázacími slovy, jako jsou například "kdy…? proč…? kdo…?". Některá už umíme, tak si nyní uděláme jejich přehled.

25. lekce (přídavné jméno vztahové)

15. dubna 2008 v 17:51 lekce
ČÁST "B" - gramatika
Vztahové přídavné jméno
Nyní se naučíme, jak ze slova "město" můžeme vytvořit "městský". Nebo ze slova "Egypt" - "egyptský". Tomu se říká přídavné jméno vztahové. V arabštině se tvoří pomocí koncovek "-íjun, -íjatun" (jedna je pro mužský a druhá pro ženský rod). Musíme si však dát pozor na to, že v písmu (i výslovnosti) před "-íjatun" odpadá tá marbúta (znak pro ženský rod). To uvidíme lépe na příkladech…
Egypt = miSr
egyptský = miSríjun (al-miSríju)
egyptská = miSríjatun (al-miSríjatu)
miSr + íjun/íjatun
dům = bajt
domácí = bajtíjun (al-bajtíju)
domácí (ž.r.) = bajtíjatun (al-bajtíjatu)
bajt + íjun/íjatun
A nyní máme například slovo "madínatun" (= město) a máme udělat městský:
město = madínatun
městský = madíníjun (al-madíníju)
městská = madíníjatun (al-madíníjatu)
madínatun > madín + íjun/íjatun
V obou případech odpadlo původní "-at", stejně také:
škola = madrasatun
školní = madrasíjun (al-madraíju)
školní (ž.r.) = madrasíjatun (al-madrasíjatu)
madrasatun > madras + íjun/íjatun
Abyste si to mohli lépe srovnat v hlavě tak uvedu tuto tabulku:
Pokud například od slova "3iráq" (Irák) vytvoříme přídavné jméno vztahové "3iráqíjun" znamená to buď <irácký>, ale také to může znamenat "Iráčan"!
maRrebíjun = marocký/Maročan
turkíjun = turecký/Turek
imríkíjun = americký/Američan
urubbíjun = evropský/Evropan
súríjun = syrský/Syřan
Teď si připomeňme, jak se řekne "den, měsíc, týden …". Zkuste vytvořit slova "denní, měsíční, týdenní …".
denní = jawmíjun
měsíční = šahríjun
týdenní = usbú3íjun
noční = lajlíjun
Pomocí akuzativu nyní můžeme vytvořit slova "denně, měsíčně, týdně, …":
denně = jawmíjan
měsíčně = šahríjan
týdně = usbú3íjan
nočně = lajlíjan
Nakonec lekce ještě přeložte následující věty do arabštiny:
On je Iráčan a ona je Maročanka.
Viděl jsem syrské trhy.
Polykal egyptský chleba.
Denně se unavila.
Seděli jsme na americké židli.
Jedly mořské ryby.
Dojili jste evropskou krávu? (kráva = baqara)
Bydleli v indickém městě. (indický = hindíjun)
Pili jsme japonský čaj. (japonský = jábáníjun)
Rozuměl jsem urdskému slovu. (urdský = urdíjun)
----------------------------------------------------------------
řešení:
huwa 3iráqíjun wa hija maRrebíjatun.
ra´ajtu ´aswáqa suríjata.
bala3a chubzan miSríjan.
ta3ibat jawmíjan.
džalasná 3alá kursíjan imríkíjan.
´akalna ´asmáka ba7ríjata
hal 7alabtum baqaratan urubbíjatan?
sakanú fí madínatin hindíjatin.
šaribná šájan jábáníjan
fahimtu kalimatan urdíjatan.

24. lekce (nová slovíčka)

14. dubna 2008 v 17:42 | jefftom |  lekce
PRVNÍ ČÁST NOVÝCH SLOVÍČEK:
´usbú3 / týden (pl.: ´asábí3u - dvojvýchodné!)
yawm / den (pl.: ´ayyám)
sá3a / hodina
Sabá7 / ráno, jitro
layla / noc
masá´ / večer
Rad / zítřek (R = ﻍ)
šahr / měsíc (pl.: šuhúr)
Tady se podívejte jak se tato slova píší (u plurálu slova týden jsem na konci zdůraznil "-u", aby bylo jasné, že jde o dvojvýchodné jméno).
* jednoho dne = fí yawm-in min-a l-´ayyámi
* jednoho dne = d.áta yawmin
* jednoho dne = yawman
* dnes = al-yawma
* ráno (kdy) = Sabá7an
* večer (kdy) = masá´an
* nocí, v noci = laylatan
* zítra = Radan (velké R čtěte jako ráčkované r)
Všimněte si, že "dnes, ráno, večer, v noci, zítra" se tvoří pomocí akuzativu (čtvrtého pádu), který známe z 15. lekce (http://jefftom.blog.cz/0712/15-lekce-zmena-3an-3ani-vyslovnostni-zmeny-ila-3ala-fi-akuzativ-slovesna-veta)
al-yawm-A
Sabá7-AN
masá´-AN
laylat-AN
Rad-AN
DRUHÁ ČÁST NOVÝCH SLOVÍČEK:
Nejprve se podíváme, která slovesa jsem se už učili (abych si to taky trochu urovnal…).
Takže, měli bychom umět tato slovesa:
šel - viděl - odešel - začal - vešel - učil se - četl - napsal - plaval - žádal/objednal si - (koupil jsem) - pracoval - hrál - byl dobrý/hezký - slyšel - ubytoval se - byl - hledal - navštívil - přeložil - jel (nečím)
arabské ekvivalenty:
d.ahaba - ra´á - 5aradža - bada´a - waSala - Farada - qara´a - kataba - saba7a - Talaba - (ištaraytu) - 3amila - la3iba - 7asuna - sami3a - nazala - kána - ba7at.a 3an - zára - tardžama - rakiba (bi-…)
Nejprve se přesvědčte, že všechna výše uvedená slovesa umíte. Pokud jste se přesvědčili tak můžeme pokračovat. Tady se naučíme spoustu nových sloves!
polykat > bala3a
opustit > taraka
unavit se > ta3iba
seděl > džalasa
jedl > ´akala
být přítomen > 7aDara
dojit > 7alaba
uspěl > nadža7a
bydlet > sakana
pít > šariba
udeřit, bít > Daraba
vědět > 3arafa nebo: 3alima
myl > Rasala
kopal (jámu) > 7afara
rozuměl > fahima
dotknout se > lamasa
Všechna tato slovesa se časují zcela pravidelně, nedochází u nich k žádným změnám jako u sloves typu "kána, zára". Jak jste si asi všimli, všechna tato slovesa mají podobnou stavbu - tři souhlásky a tři samohlásky, přičemž pouze ta prostřední je proměnná.
Nejlehčeji se časují právě slovesa, která mají tuto stavbu:
SOUHLÁSKA - a - SOUHLÁSKA - a/i/u - SOUHLÁSKA + koncovka
Po třetí souhlásce následuje patřičná koncovka. Ovšem pozor, toto je stavba týkající se perfekta (ukončeného, minulého času). V imperfektu (přítomný, budoucí čas) ta stavba vypadá trochu jinak. Nicméně ve slovnících je uváděn právě tento tvar perfekta.
Všimněte si, jakou stavbu mají slovesa "kána, zára":
SOUHLÁSKA - á - SOUHLÁSKA + koncovka
Toto prostřední "á" se v některých osobách mění na "u, i":
kána (byl) > kuntu (byl jsem)
zára (navštívil) > zurtu (navštívil jsem) - tohle ale už známe J
-------------------------------------------------------------------------------------
Vzhledem k tomu, co uvedu v další lekci si zopakujte vše co jsem dosud uvedl o množném čísle. Pokud tyto příklady nepřeložíte správně, tak si projděte danou lekci:
(1) Psi jsou hezcí.
(2) ze slovníků, v zahradách
(3) od milých mužů (s neurčitým členem!!)
(4) Ten vysoký dům je pěkný.
(5) nový trh, zastřešené domy
********************
(1)* ´al-kilábu džamílatun. // lekce 18, 16
(2)* mina l-qawámísa, fi l-basátína // lekce 16
(3)* min ridžálin luTafá´a // lekce 16
(4)* ad-dáru T-Tawílatu džamílatun // lekce 18
(5)* súqun džadídatun, al-buyútu l-masqúfatu // lekce 18

23. lekce (otázka s "hal/hali")

13. dubna 2008 v 18:56 | yefftom |  lekce
Vzhledem k tomu že předchozí lekce byla poměrně obsáhlá, rozhodl jsem se udělat 23. lekci jednodušší a více méně v ní opakovat především slovíčka z minulých lekcí. Naučíme se jeden nový bod z arabské gramatiky (vybral jsem co nejjednodušší).
otázka s "hal" a "hali"
Ve spisovné moderní arabštině se používají tzv. tázací částice. Jsou to slůvka, kterými uvozujeme věty, na které lze odpovědět "ano/ne, popř. nevím". Takže to jsou například tyto otázky:
Jsi doma? … ano/ne
Mluví arabsky? … ano/ne
Přijde? … ano/ne
Na začátku takovýchto otázek v arabštině stojí "hal":
Jsi doma? = Hal anta fi l-bayti?
Mluví arabsky? = Hal yatakallamu l-3arabíya?
Přijde? = Hal sataSilu?
Pokud za "hal" následuje určitý člen, mění se na "hali" a alif z určitého členu při výslovnosti odpadá:
Hali l-baytu kabírun? … Na3am, al-baytu kabírun.
Je ten dům velký? … Ano, dům je velký.
Na tomto obrázku se přesvědčete, že umíte "hali/hali" napsat v arabském písmu J
Příklady k procvičení otázek s hal/hali:
(Věty jsem napsal s vokalizací, aby nebyly problémy s porozuměním, je v nich především slovní zásoba z minulé lekce.)
Myslím, že jejich překlad by neměl být žádný problém, v případě, že by vám to i přesto nešlo mi dejte vědět a sem dopíšu jejich správný překlad J
A nyní sami zkuste přeložit do arabštiny tyto české věty:
1) Je tam kuchyně?
2) Máš nůž?
3) Je svět krásný?
(krásný = rá´i3)
4) Byl tvůj pokoj malý?
5) Navštívila jsi jeho postel?
6) Byla jsi v jeho posteli?
_____________________________________________________________
správný překlad těchto vět pro jistotu napíšu:
1) Hal hunáka maTba5un?
2) Hala laka (laki) sikkínun?
3) Hali l-3álamu rá´i3un?
4) Hal kánat Rurfatuka (-ki) SaRíratan?
5) Hal zurti sarírahu?
6) Hal kunti fí sarírihi?

ej. 30

3. dubna 2008 v 21:04 | yefftom |  soluciones
(1) es
(2) está
(3) es
(4) eres
(5) están
(6) está
(7) Hay
(8) es
(9) Es
(10) es
(11) es
(12) es
(13) son
(14) es
(15) está
(16) somos
(17) hay
(18) está
(19) estáis
(20) es

ser/estar/haber, ej. 30

3. dubna 2008 v 21:01 | yefftom |  ejercicios
Doplňuj ser/estar/haber v přísluušných tvarech (přítomný čas):
(1) Mi madre .............. profesora.
(2) Quiero mostrarte donde .............. el museo.
(3) ¿Cuál de ellos .................. tu hermano mayor?
(4) Nadie sabe que tú ................... mi novio.
(5) Los mariscos .................. riquísimos.
(6) ¿Dónde ................ la casa de señor García?
(7) ¿............... un hospital en este ciudad?
(8) Tu padre ................... el hijo de tu abuela.
(9) ¿................. verdad?
(10) Su marido .................. un poco raro.
(11) ¿Cómo ............... tu perro nuevo? ¿Gris?
(12) Esta mujer .............. muy desagradable.
(13) Todos estos libros ................ de América.
(14) ¿Cuál ................. su nacionalidad?
(15) ¿No .............. tu cerveza calor también?
(16) ¡Nosotros ................ una buena gente!
(17) Ya no ............... dinero para los salarios de nuestros empleados.
(18) El agua mineral ................ allí, al lado del pal.
(19) ¿Qué os pasa? ¿No .................. enfermos?
(20) ¿Quién ................... el enfermo para curar?

přivlastňovací zájmena (mi, tu, su, mío, tuyo, suyo, ...)

3. dubna 2008 v 19:06 | yefftom |  ~ESPAÑOL~
Ve španělštině (stejně jako v angličtině, němčině) se rozlišují samostatná a nesamostatná přivlastňovací zájmena. Nesamostatná používá ve spojení s podstatným jménem, kdežto samostatná jsou buď od podstatného jména oddělena jiným slovem nebo stojí úplně sama.
(1) nesamostatná přivlastňovací zájmena
Pro nás jsou pochopitelnější. Jsou to ta zájmena, která e používají ve spojeních:
můj dům, jeho pes, vaše smlouva, naše skutečná domluva…
jednotnémnožné
můjmimoje, mojimis
tvůjtutvoje, tvojitus
jeho/její/vášsujeho/její/vašisus
nášnuestro (nuestra)našinuestros (nuestras)
vášvuestro (vuestra)vašivuestros (vuestras)
jejich/vášsujajich/vašisus
můj dům = mi casa
tvůj dům = tu casa
jeho (její) dům = su casa
náš dům = nuestra casa
váš dům = vuestra casa
jejich (váš) dům = su casa
moje domy = mis casas
tvoje domy = tus casas
jeho (její) domy = sus casas
naše domy = nuestras casas
vaše domy = vuestras casas
jejich (vše) domy = sus casas
Všimněte si, že pokud použijeme "mi, tu, su…" už nesmíme použít člen!
(2) samostatná přivlastňovací zájmena
Ta už jsou pro některé hůře pochopitelná, ale tak zlé to rozhodně není! Používáme je v těchto případech:
¿Es tuyo este libro?
Sí, es mío.
V první větě je odděleno od podstatného jména slovem "este" a ve druhé větě stojí úplně bez podstatného jména.
Další příklad:
David: "En mi casa puedo gritar…"
Juana: "Pues en la mía no puedo."
Ve druhé větě je podstatné jméno "casa" nahrazeno členem "la" (neboť je zbytečně ho opakovat) a místo "mi" je použito "mía".
Nuestro a vuestro se nemění, takže jiné je pouze:
mío/mía ... míos/mías
tuyo/tuya ... tuyos/tuyas
suyo/suya ... suyos/suyas (i pro množné číslo)
Další příklady:
Mi perro es negro. ¿Y cómo es el tuyo? El mío es…
Sus padres son muy simpáticos. Pero los tuyos son más simpáticos.
Esto es mío y esto es suyo.
¿Cuál libro es tuyo?

estar/hay - základní rozdíly

3. dubna 2008 v 18:39 | yefftom |  ~ESPAÑOL~
Další problém se slovesem "být" je rozdíl mezi estar/haber (hay). Pokud mluvíme o místě (co kde je apod.), tak se "haber" používá v neosobním tvaru "hay".
(1) Kdy použít estar?
> když mluvíme o něčem, co známe/víme že existuje:
Digame dónde está el Palacio Nacional…
¿Dónde está tu casa?
Všimněte si, že se po "está/están" používá určitý člen (nebo přivlastňovací zájmeno), což vyjadřuje právě tu určitost, známost toho, o čem mluvíme.
(2) Kdy použít hay?
> Když se ptáme, zda-li vůbec něco někde existuje:
¿Hay una gasolinera por aquí cerca?
¿No sabes si hay un supermercado en esta ciudad?
Všimněte si, že po "hay" se používá neurčitý člen, což naopak vyjadřuje neznámost, neurčitost.
> Když se ptáme, jestli je něco k mání, k dispozici:
¿Hay dinero para la ropa?
¿Hay algo para comer?
¿Hay un sitio libre?

ser/estar - základní rozdíly

3. dubna 2008 v 18:27 | yefftom |  ~ESPAÑOL~
V češtině máme jedno sloveso "být". Ve španělštině však máme tři obdoby (ser, estar, haber). Tady vysvětlím základní rozdíly mezi ser/estar.
ser
(1) označuje trvalou (stálou, neměnnou) vlasnost, jako například:
národnost
pohlaví
politické zaměření
povaha
fyzický vzhled
zaměstnání
původ
člen rodiny vzhledem k někomu (syn/otec/sestřenice…)
Takže říkáme:
Soy checo y ella es polaca.
Soy un chico y ella es una chica.
Soy bajo y ella es alta.
Mi padre es fuerte.
Mi amigo Pepe es periodista.
Este fruta es de Columbia.
Él es su hermano. Ella es mi abuela.
La capital de Bolivia es…
estar
(1) označuje momentální (přechodný, nestálý, dočasný) stav/pocit/náladu/rozpoložení…
unavený, nevyspalý, unuděný…
šťastný, smutný, naštvaný…
studený, teplý (o jídle apod.)
(2) místo (umístění)
pozor - i když jde o trvalý stav!
Kde je…
Kostel je vedle…
Koš je v…
Takže říkáme:
Estoy aburrido.
José está feliz, pero me parece que Elena no está.
El director está muy irritado.
Mi café ya está frío.
Ya no sé dónde está su casa.
Quiero saber donde está el dormitorio.
Bolivia está (situdada) en Hispanoamérica.
> No, a nyní se podíváme na nějaké příklady, kdy můžeme použít "ser" i "estar".
Es malo = je špatný/zlý, ale: está malo = je mu/jí špatně
es claro = je světlý, ale: está claro = je jasný, je to jasné
es (el) enfermo = je pacient, ale: está enfermo = je nemocný
es rico = je bohatý, ale: está rico = je chutný
(prosím pokud vás ještě něco napadne tak mi to napište)
Všimněte si také rozdílu se slovem "cómo":
cómo es = jaký je, ale: cómo está = jak se má
Když se zamyslíte, tak i tady jde pouze o rozdíl mezi dlouhodobým a momentálním stavem:
cómo es = jaký je (celkově)
cómo está = jaký je (právě teď, dnes, v určitou chvíli)