Červen 2008

cvičení k první lekci

19. června 2008 v 17:10 | Katka M. |  lekce norštiny
Procvičování:
1)Doplňte do vět slovesa v přítomném čase. Ve cvičení jsou použita všechna slovesa, která zatím znáte.( å treffe, å være , å hete, å bo, å jobbe, å lese, å like, å se, å ha )
Far _____ en venn. Han _____ Olaf. Bestemor _____ i Bergen. Vi ______ ski. Hun _____ i resepsjon. Onkel ______ en avis. Vi ______ i utlandet. Synnøve _____ en venn. Tante ____ en venninne. Hvordan _____ du det? Tante ______ med en venn. De ______ engelsk. Jeg _____ Berit.
2)Zeptejte se jak se jmenuje,odkud je, jak se má a odpovězte.
př. Erland, Kristiansand - Hvordan heter han? Hvor er han fra? Hvordan har han det? Han heter Erland. Erland er fra Kristiansand. Han har det bra.
Jonas, Hammerfest. Emma, Ålesund. Hannah, Gjøvik. Amalie, Geilo. Matias, Tønsberg. Norah, Stavanger. Andreas, Trondheim. Sander, Kristiansund. Elias, Tromsø.
3) Tvořte otázky na podtrhnuté výrazy.Používejte tázací výrazy hvordan, hvem, hva, hvor. př. Hun er fra Oslo. Hvor er hun fra?
Hun heter Frøydis. Hun har det bra. Far heter Kjetil. De bor i Bodø. Kjetil er fra Oslo. Frøydis er i utlandet. Frøydis treffer en venn. Det er Anders. Anders har det bra.
4)Převeďte věty v 1. a 3. cvičení do záporu. př. Frøydis er fra Bodø. - Frøydis er ikke fra Bodø.
5)Přeložte: Ona má syna. To je máma. Jsi Němec? Oni mají dítě. Jak se máš? Ona pracuje v zahraničí. Mám ráda norštinu. Jmenuji se Elin. Co vidíš? Jsem z Osla. Jsem angličan.
Řešení:
1) Far treffer (har) en venn. Han heter Olaf. Bestemor bor i Bergen. Vi liker ski. Hun jobber i resepsjon. Onkel leser en avis. Vi er i utlandet. Synnøve har en venn. Tante ser en venninne. Hvordan har du det? Tante bor med en venn. De er engelsk. Jeg heter Berit. (možností je samozřejmě víc)
2) - Jonas, Hammerfest. Hvordan heter han? Hvor er han fra? Hvordan har han det? Han heter Erland. Han er fra Hammerfest. Han har det bra. - Emma, Ålesund. Hvordan heter hun? Hvor er hun fra? Hvordan har hun det? Hun heter Emma. Hun er fra Ålesund. Hun har det bra. - Hannah, Gjøvik. Hvordan heter hun? Hvor er hun fra? Hvordan har hun det? Hun heter Hannah. Hun er fra Gjøvik. Hun har det bra. - Amalie, Geilo. Hvordan heter hun? Hvor er hun fra? Hvordan har hun det? Hun heter Amalie. Hun er fra Geilo. Hun har det bra. - Matias, Tønsberg. Hvordan heter han? Hvor er han fra? Hvordan har han det? Han heter Matias. Han er fra Tønsberg. Han har det bra. - Norah, Stavanger. Hvordan heter hun? Hvor er hun fra? Hvordan har hun det? Hun heter Norah. Hun er fra Stavanger. Hun har det bra. - Andreas, Trondheim. Hvordan heter han? Hvor er han fra? Hvordan har han det? Han heter Andreas. Han er fra Trondheim. Han har det bra. - Sander, Kristiansund. Hvordan heter han? Hvor er han fra? Hvordan har han det? Han heter Sander. Han er fra Kristiansund. Han har det bra. - Elias, Tromsø. Hvordan heter han? Hvor er han fra? Hvordan har han det? Han heter Elias. Han er fra Tromsø. Han har det bra.
3) Hvordan heter hun? Hvordan har hun det? Hvem heter Kjetil? Hvor bor de? Hvor er Kjetil fra? Hvor er Frøydis? Hvem treffer Frøydis? Hvem er det? Hvordan har Anders det?
4) Far treffer ikke en venn. Han heter ikke Olaf. Bestemor bor ikke i Bergen. Vi liker ikke ski. Hun jobber ikke i resepsjon. Onkel leser ikke en avis. Vi er ikke i utlandet. Synnøve har ikke en venn. Tante ser ikke en venninne. Tante bor ikke med en venn. De er ikke engelsk. Jeg heter ikke Berit. Hun heter ikke Frøydis. Hun har ikke det bra. Far heter ikke Kjetil. De bor ikke i Bodø. Kjetil er ikke fra Oslo. Frøydis er ikke i utlandet. Frøydis treffer ikke en venn. Det er ikke Anders. Anders har ikke det bra.
Hun har en sønn. Det er mamma. Er du tysk? De har et barn. Hvordan går det? Hun jobber i utlandet. Jeg liker norsk. Jeg heter Elin. Hva ser du? Jeg er fra Oslo. Jeg er engelsk.

co zde už najdete... a co přibyde...

9. června 2008 v 17:14 | yefftom |  <<o blogu>>
Přibyla zde na blogu hovorová egyptská arabština a turečtina. Naopak jsem smazal celou němčinu, protože tam skoro nic nebylo a nehodlal jsem pokračovat. Pro perštinu (můj nejoblíbenější jazyk) jsem vytvořil zvláštní blog http://farsi.blog.cz . Tak, to jsou novinky.
Do budoucna se chystá japonština a italština, ale to je opravdu ještě v budoucnu...
Tak zatím! Xodâ hâfez!
:)

28. lekce (druhý a čtvrtý pád vnějšího množného čísla)

9. června 2008 v 17:01 | yefftom |  lekce
Když jsem v minulé lekci vysvětlil tvoření vnějšího množného čísla v prvním pádě, tak se nyní podíváme na druhý a čtvrtý pád. Nebude to nic složitého, neboť druhý i čtvrtý pád se zde tvoří stejně.
druhý a čtvrtý pád vnějšího množného čísla mužského rodu
Jak tedy víme, první pád se tvoří pomocí koncovky -úna. Druhý a stejně tak i čtvrtý pád se tvoří pomocí koncovky -ína:
mudarrisúna
mudarrisína
mudarrisína
Můžeme tedy zkusit přeložit nějaké věty, například:
Opustili jsme učitele.
Slyšeli vyučující.
Zkuste si zapamatovat, že tato slova tvoří množné číslo vnějšně:
muhandis (= inženýr)
džamíl (= hezký)
mu3allim (= vyučující)
lá3ib (= hráč)
mudarris (= učitel)
fallá7 (= rolník)
mašhúr (= slavný, známý)
mudžtahid (= pilný)
druhý a čtvrtý pád vnějšího množného čísla ženského rodu
Ještě si připomeneme, jak se tvoří takové množné číslo v prvním pádě:
Stejně jako u mužského rodu se druhý a čtvrtý pád tvoří stejně, a to koncovkou -átin:
1. pád: ţálibátun (aţ-ţálibátu)
2. pád: ţálibátin (aţ-ţálibáti)
4. pád: ţálibátin (aţ-ţálibáti)
Pamatujte si, že tato podstatná jména tvoří takto (vnějšně, ženský rod) množné číslo:
madžalla (= časopis)
mudarrisa (=učitelka)
muhandisa (= inženýrka)
namlíja (= příborník)
wizára (= ministerstvo)
şála (= sál, hala)
rádár (= radar)
tilifizjún (= televize)
tilifún (= telefon)
báş (=mautobus)
tirám (=mtramvaj)
lá3iba (=mhráčka)
fallá7a (= rolnice)
ţáliba (= studentka)
mudžtahida (= pilná)
Navíc všechna přídavná jména vztahová (utvořená koncovkou -íjun, -íjatun) tvoří množné číslo vnějšně. Takže například můžeme utvořit množné číslo z těchto slov:
miSríjun => miSríjún / miSríját
3iráqíjun => 3iráqíjún / 3iráqíját
bajtíjun => bajtíjún / bajtíját
atd.
Zkuste přeložit tyto věty:
přepis a správné řešení překladu:
hal ra´ajta(i) l-´awláda l-3iráqíjína?
= viděl(a) jsi irácké kluky?
hunáka rádárátun ´imríkíjatun
= tam jsou americké radary
huwa fí madžallátin mulawwantain
= je v barevných časopisech
qara´tu 3an fallá7ína turkíjína
= četl jsem o tureckých rolnícíh

dvouslovná (složená) slovesa v minulém čase prostém

9. června 2008 v 16:41 | yefftom |  ~FÁRSÍ (perština)~
Minulý prostý čas sloves se tvoří pomocí koncovek, které sem již popsal ve článku "minulý čas (pas simple)". Kromě jednoduchých sloves jako je právě například raftan, nevaštan, aj., existují i slovesa složená - například "sohbat kardan = mluvit".
Nejprve uvedu příklady takových složených sloves:
(1) mluvit:
sohbat kardan
(2) čistit:
tamíz kardan
(3) otevřít:
báz kardan
(4) postavit:
peidó kardan
(5) postavit se:
boland šodan
(6) zaklepat na dveře:
dar zadan
(7) vypnout:
chámúš kardan
(8) děkovat někomu:
tašakkur kardan
(9) zapnout:
rošan kardan
(10) vydat, publikovat:
entešár dódan
Takových sloves je samozřejmě mnohem víc, ale myslím že na ukázku to stačí. Nyní vysvětlím, jak se taková slovesa časují v minulém prostém čase. Je to jednoduché, koncovky se oproti jednoslovným slovesům nijak nemění. Jediné, co si musíme pamatovat je, že se časuje pouze druhá část těchto sloves, zatímco první zůstává nezměněna. Vyčasuju například sloveso zaparkovat, parkovat:
A to je všechno, čím se liší časování jednoslovných a dvouslovných sloves v minulém prostém čase. Existují také slovesa více než dvouslovná, tam se to dělá podobně, ale napíšu o tom zase jiný článek.